Meteority a vltavíny

Vrstva ukáže, kde v Česku a na Slovensku dopadly nebo se našly meteority, u šesti pádů i odhad, kde mohou ležet další úlomky. K tomu naleziště vltavínů v jižních Čechách, na západní Moravě a na Chebsku. Všechno je z odborných zdrojů, nic z toho není odhad od oka.

Co vrstva ukazuje

• 34 meteoritů: 25 z Česka a 9 ze Slovenska podle světového katalogu Meteoritical Bulletin Database. Každý je jeden zářící bod, větší podle hmotnosti.
• Pozorované pády svítí oranžovo-žlutě, nálezy (meteorit se našel, ale pád nikdo neviděl) jsou tlumenější.
• Pulzující body jsou pády s vypočteným dopadovým polem: Příbram, Benešov, Morávka, Žďár nad Sázavou, Hradec Králové a Košice. U nich funguje Kde hledat.
• Od přiblížení 7 se k bodům připíše název a rok.
• Vltavíny: zelená plocha je hustota doložených lokalit, čím světlejší, tím víc lokalit blízko sebe. Slabý čárkovaný obrys je přibližné schéma oblasti výskytu. Po přiblížení přibudou jednotlivé lokality jako zelené body.
• Kráter Ries v Bavorsku, při jehož vzniku vltavíny vznikly.

Jak vrstvu zapnout

1. Otevři panel Vrstvy: na počítači v liště dole nebo v levém panelu, na telefonu ve spodní liště.
2. Vyber kategorii Geologie, nebo do Hledat vrstvu napiš „meteor“ či „vltavín“.
3. Zapni Meteority a vltavíny. Data se stáhnou až teď, mapa bez vrstvy je nenačítá.

Na telefonu je pak vrstva vlevo dole jako ikona Meteority. Klepnutím otevřeš kartu s legendou a viditelností. Vrstva funguje v Česku i na Slovensku.

Karta meteoritu

Klepni na bod (na počítači klikni, kurzor nad bodem se změní v ruku). Na počítači se karta otevře vpravo a legenda se zatím sbalí do tlačítka v nástrojích, na telefonu vyjede karta zespodu. Vybraný bod mapa obtáhne bílým kroužkem. Karta ukáže:

• jestli jde o pozorovaný pád, nebo nález, datum a zemi,
• třídu meteoritu (třeba H5 nebo LL3.5) a hmotnost všech známých kusů,
• polohu a jak přesně ji známe: u starých pádů je zapsaná jen obec (± 2 km) nebo celý region, u nových kusů GPS z odborného článku,
• krátký příběh pádu, upozornění, co je třeba ještě ověřit, a zdroje s odkazy.

U meteoritu bez dopadového pole se po klepnutí kolem bodu nakreslí kruh nejistoty: v něm někde meteorit dopadl nebo se našel. Kruh větší než 5 km (Lenartov ± 67 km) je jen čárkovaný obrys a mapa se oddálí, aby byl vidět celý.

U pádů s vypočtenou dráhou (Příbram, Benešov, Morávka, Košice, Žďár nad Sázavou a Hradec Králové) ukáže mapa po klepnutí rovnou dráhu bolidu se šipkami směru letu, místo zhasnutí (bílý bod s oranžovým okrajem a výškou) a nalezené kusy a přiblíží se na ně. Nemusíš pouštět animaci ani otevírat Kde hledat. V kartě je k tomu oddíl Dráha bolidu s výškou, rychlostí a sklonem, jak je zdroj uvádí. Klepnutím na kus uvidíš jeho hmotnost a datum nálezu.

Nastavení zobrazení

V legendě vrstvy je pod upozorněním skupina Zobrazení v mapě se čtyřmi přepínači. Prohlížeč si je pamatuje:

• Po kliknutí ukázat dráhu a místa (zapnuto): klepnutí na pád ukáže dráhu, místo zhasnutí a nalezené kusy, klepnutí na Ries nebo na lokalitu vltavínů dráhy taveniny. Když ho vypneš, dráha se ukáže až s Kde hledat nebo ve 3D.
• Dráhy bolidů vždy viditelné (vypnuto): dráhy a místa zhasnutí všech šesti pádů hned, bez klepání.
• Místa nálezů kusů (vypnuto): nalezené kusy všech pádů od přiblížení 10.
• Dráhy taveniny z Ries (schéma) (vypnuto): oblouky z kráteru Ries do oblastí výskytu vltavínů.

Kde hledat

U šesti pádů s dopadovým polem je v kartě tlačítko Kde hledat. Mapa se přiblíží na pole a ukáže:

• Heatmapu: čím světlejší a sytější místo, tím víc tam podle výpočtu mohlo dopadnout úlomků.
• Dráhu bolidu jako tenkou bílou čáru, která k místu zhasnutí přechází do oranžové; bílé šipky ukazují směr letu.
• Nalezené kusy jako body s hmotností. Klepni na kus a karta ukáže jeho hmotnost, datum nálezu a odkud je poloha.
• Obrys pole plnou čarou, u části pádů čárkovaný: tvar pole je odečtený z obrázku v odborném článku a je jen orientační, přesnost desítky až stovky metrů.
• U Žďáru nad Sázavou zdroj dává jen místa, kam podle výpočtu dopadly kusy různé hmotnosti, ne šířku pole. Mapa je spojí do pásu s popiskem pás podle výpočtu (šířka ve zdroji neuvedena).

V kartě je pod tím, jak vysoko bolid svítil, jak rychle letěl a pod jakým sklonem. Na telefonu karta zůstane na půl výšky a mapa pole ukáže nad ní; posuvník Co hledám a tlačítka jsou v liště na spodku karty, takže změnu vidíš rovnou v mapě. Pole skryješ tlačítkem Skrýt kde hledat. Rovnou to vyzkoušíš na Kde hledat u Žďáru nad Sázavou.

Jak heatmapu číst. Je to odhad podle publikovaného výpočtu dráhy, ne záruka nálezu. Ukazuje, kam podle výpočtu padaly kusy, ne kde ještě leží. Pole mohlo být mezitím mnohokrát zorané, posbírané nebo zastavěné.

Posuvník Co hledám

Lehké kusy brzdí vzduch dřív, a tak dopadnou blíž začátku pole. Těžší letí dál po dráze. U pádů, kde článek uvádí pole zvlášť pro různé hmotnosti (Košice a Benešov), je v Kde hledat posuvník Co hledám. Posuň ho na hmotnost, jakou hledáš, a mapa nechá jen pole kusů téhle hmotnosti a přiblíží se na něj. Úplně vlevo jsou všechny hmotnosti. Když pro některou hmotnost zdroj plochu pole neuvádí (Košice 1–10 kg), karta to řekne a v mapě zůstanou jen nalezené kusy a předpovězená místa. U ostatních pádů posuvník chybí, protože pole podle hmotnosti zdroj nedává.

Meteority nad Českem a Slovenskem

V legendě vrstvy (na telefonu v kartě vrstvy) je tlačítko Přehrát historii pádů. Mapa se oddálí na celé Česko a Slovensko a za 16 vteřin ukáže, jak meteority přibývaly od roku 1400 po dnešek: každý bod se rozzáří, rozběhne se od něj kruh a u bodu se na chvíli objeví jeho jméno a rok. Čas běží podle letopočtu, jen dlouhá prázdná období (třeba 1400 až 1723) se zkrátí. V rohu běží letopočet, jméno posledního pádu a počet meteoritů. Pozastavit a Pokračovat historii zastaví a pustí dál, Přehrát znovu od začátku, Zastavit ji ukončí a po doběhnutí ji Zavřít schová. Historii spustí i odkaz do mapy.

Když máš v systému zapnuté omezení pohybu, animace se přeskočí a hned uvidíš výsledek.

Přehrát pád ve 3D

U pádů s vypočtenou dráhou je v kartě tlačítko Přehrát pád. Pustí trojrozměrnou ilustraci pádu nad skutečným terénem podle publikovaného výpočtu:

1. Začíná se na oběžné dráze nad celou planetou. Meteoroid se blíží ze směru, odkud podle výpočtu přiletěl.
2. V atmosféře se rozžhaví, za ním zůstává zářící stopa a ve vypočtených výškách se rozpadá.
3. Úlomky pak padají potmě, lehčí dřív, těžší dál po dráze, a dopadnou na místa, kde se kusy skutečně našly.

Pohled si přepneš: z první osoby (letíš s meteoroidem až na zem), sledující (kamera za bolidem a nad ním) a ze země (díváš se na oblohu z místa, odkud lidé bolid viděli). Přehrání běží ve smyčce, dokud ho nezastavíš. Jde pozastavit, zpomalit, pustit znovu a zavřít. Vyzkoušej pád u Žďáru nad Sázavou.

České pády jsou kameny o hmotnosti gramů až kilogramů. Dopadnou volným pádem, bez kráteru, jen udělají malou jamku. Animace je ilustrace podle publikovaného výpočtu a u každého přehrání je odkaz na zdroj. 3D se stahuje až po klepnutí na tlačítko, takže mapu bez něj nezpomalí. Když máš v systému zapnuté omezení pohybu, uvidíš rovnou výsledek bez animace.

Vltavíny

Vltavíny jsou zelené přírodní sklo. Vznikly před 14,8 milionu let při dopadu planetky, která vyhloubila kráter Ries v Bavorsku (průměr 24 km). Roztavená hornina vylétla do vzduchu, ztuhla a dopadla v jižních Čechách a na západní Moravě.

Ve vrstvě jsou:

• doložené lokality podle odborného přehledu (Trnka a Houzar, 2002) a databáze České geologické služby,
• oblasti výskytu jako hrubé schéma a okrajové výskyty,
• přírodní památka Besednické vltavíny I, dobývací prostory pro vltavín a chráněná ložisková území,
• Chebsko a ojedinělé nálezy jinde.

Klepni do zelené plochy: otevře se karta oblasti výskytu s tlačítkem Přiblížit na naleziště, které mapu přiblíží na lokality oblasti. Po přiblížení klepni na zelený bod lokality, na ohraničené území, třeba přírodní památku nebo dobývací prostor, nebo na kráter Ries. Místo mimo zelenou plochu klepnutí nebere, aby tam fungovalo Co je tady; to jde vždy i dlouhým stiskem (na počítači pravým tlačítkem). Karta ukáže, jak spolehlivý je výskyt, o jaký druh místa jde, oblast a upozornění, třeba že lokalita leží v chráněném území nebo v dobývacím prostoru. Klepnutí na kráter Ries ukáže schematické dráhy taveniny do oblastí výskytu, klepnutí na lokalitu její spojnici s Ries (bez animace, je to schéma, ne měřená dráha). Tlačítko Jak vznikly vltavíny pustí 3D ilustraci dopadu planetky v Riesu: záblesk, rázová vlna, vznik kráteru a vějíř taveniny, který letí do jižních Čech a na Moravu. Otevřít jihočeskou oblast vltavínů v mapě.

Schéma oblasti není hranice nálezů. Vltavíny jsou jen v určitých usazeninách a řada doložených lokalit leží za okrajem schématu.

Jak poznat meteorit

Většina „meteoritů“, které lidé najdou, je struska, magnetit nebo obyčejný tmavý kámen. Než nález poneseš odborníkům, zkus doma tohle (podrobně v článku Meteorit: jak vypadá a jak ho poznat):

1. Tavná kůra: tenký matně černý nebo hnědočerný povlak. Na odštípnutém rohu je pod ní světlejší vnitřek.
2. Důlky jako otisky prstů (regmaglypty) na povrchu.
3. Magnet: železný meteorit ho přitáhne silně, kamenný slabě. Nemagnetický kámen je skoro jistě pozemský, magnetický ale ještě nic nedokazuje.
4. Vryp na neglazovaném porcelánu: magnetit nechá černou čáru, hematit červenohnědou, meteorit žádnou nebo jen slabě šedou.
5. Hmotnost: meteorit je na svou velikost těžší než běžný kámen.
6. Bublinky: struska je jich plná, meteorit je uvnitř kompaktní.

Podezřelý kus nemyj, nečisti a nebrus. Zapiš si přesné místo a datum, vyfoť ho ze všech stran a zvaž ho. Pak se ozvi Astronomickému ústavu AV ČR v Ondřejově nebo Národnímu muzeu.

Pravidla hledání

Tohle je shrnutí, ne právní rada. Podrobně v kapitole Kde hledat: ÚAN, pravidla a munice a v článku Kde se smí sbírat minerály a zkameněliny.

• Vlastník pozemku. Hledej jen s jeho souhlasem. Pole, louka i les někomu patří.
• Chráněná území. V národních parcích je sběr nerostů zakázaný. V přírodních památkách a rezervacích nesmíš bez souhlasu úřadu kopat. Přírodní památka Besednické vltavíny I chrání právě ložisko vltavínů.
• Les. Lesní zákon zakazuje narušovat půdní kryt, tedy v lese kopat.
• Dobývací prostory vltavínu mají svého těžaře a vstup do území s hornickou činností bez oprávnění je přestupek.
• Archeologie. Meteorit ani vltavín nejsou archeologický nález, ale chodit s detektorem po poli s archeologickými nálezy je riziko. Vrstva Arch. nálezy (ÚAN) ti ukáže, kde to hrozí.
• Co s nálezem. V Česku nález meteoritu ohlas Astronomickému ústavu AV ČR. Pro oficiální jméno musí část kusu putovat do odborné instituce.
• Slovensko. Meteorit nalezený na Slovensku je chráněný nerast. Nález se musí bezodkladně ohlásit okresnímu úřadu, odboru starostlivosti o životné prostredie.

Omezení

• Staré pády jsou zapsané jen s polohou obce (± 2 km) nebo regionu. Bod pak stojí v obci, ne na místě dopadu.
• Kde hledat je odhad z publikovaného výpočtu, ne záruka nálezu. Část polí je odečtená z obrázků v článcích.
• Dráha u Hradce Králové je jen přibližná, souřadnice dráhy nikdo nepublikoval.
• Pády, kde Astronomický ústav předpověděl místo dopadu, ale nic se dosud nenašlo, ve vrstvě nejsou: číselná data k nim nejsou veřejná.

Související

• Geologie a hornictví
• Mineralog a měření radioaktivity
• Vltavín: jak vznikl a kde se najde
• Jak poznat vltavín od skla