Geologická mapa ČR online s důlními díly a LiDARem

Základem je bezešvá geologická mapa ČGS 1 : 50 000, známá pod zkratkou GeoČR50. Vznikla spojením digitalizovaných map z celého území republiky a má jednotnou legendu, ve které má každá mapovaná jednotka stáří, geologický region, popis horniny a souvrství. V mapě se kreslí ve třech vrstvách nad sebou: barevné plochy hornin s hranicemi a tektonickými liniemi, indexy hornin a mapové značky. Indexy a značky ČGS kreslí jen v určitém rozsahu měřítek, proto se objeví až po přiblížení.

V záložce Geologie jsou vedle ní další mapy z registrů ČGS. Radonový index 1 : 50 000 řadí podloží do kategorií nízký, střední a vysoký; kde leží čtvrtohorní pokryv, udává kategorii hlubšího podloží. Radiometrie ukazuje dávkový příkon gama záření hornin v nGy/h a vychází z radiometrické mapy ČR 1 : 500 000, kterou Český geologický ústav vydal v roce 1995 na základě leteckých měření. Magnetická mapa zachycuje anomálie magnetického pole ΔT v nanoteslách, rovněž jako přehled 1 : 500 000.

Půdní typy 1 : 50 000 z digitální edice ČGS jsou v záložce Příroda. Rozlišují půdy podle taxonomického klasifikačního systému, tedy černozemě, černice, fluvizemě, gleje a další typy. Každou vrstvu lze zapnout zvlášť, nastavit jí průhlednost a vybrat, na které straně jezdce se kreslí.

Barva a index v mapě odkazují do legendy. Rychlejší cesta vede přes pravé tlačítko myši (na dotykovém displeji dlouhé stisknutí) a volbu Co je tady. Panel se najednou zeptá evidencí ČÚZK, ČGS, NPÚ a AOPK. Za geologii vypíše horninu, její typ a genezi, stáří ve tvaru éra, útvar a oddělení, souvrství, geologický region a index, pod kterým hornina v mapě stojí. Funguje to i tehdy, když vrstva geologie zrovna není zapnutá.

Sekce Nerosty a těžba přidá ložisko nebo chráněné ložiskové území, na kterém bod leží, se surovinou a údajem o těžbě, a počet důlních děl a lomů do jednoho kilometru i se jmény několika z nich. Popsané geologické lokality a zajímavosti ČGS do tří kilometrů jsou pod rozbalením Zobrazit více, u zajímavostí bývá odkaz na záznam ČGS.

Příklad: dotaz na střed Příbrami vrátil 27. září 2026 nadmořskou výšku 510 m, droby, arkózy a pískovce spodního kambria z holšínsko-hořického souvrství v paleozoiku Barrandienu a 11 důlních děl do jednoho kilometru, mezi nimi štolu Karla Boromejského. Mezi lokalitami v okolí panel uvedl těžní jámu Vojtěch na Březových Horách a Hornické muzeum Příbram.

Pod geologickým výpisem panel doplní krátké vysvětlení horniny a řádek Co tu hledat. Bere je z tabulky 38 hesel, od žuly, pegmatitu a skarnu přes ruly, svory a vápence po spraše, říční náplavy a haldy. Tabulka je napsaná předem, negeneruje ji AI, a mluví o typu horniny: co se v takovém prostředí obvykle hledá, ne co leží na konkrétním místě. To řeknou až evidovaná ložiska a důlní díla ve stejném panelu. Kde tabulka horninu nezná, řádek chybí.

U vápence tabulka jmenuje zkameněliny, tedy ramenonožce, trilobity, korály a lilijice. U pegmatitu turmalín, beryl, granát a živce, u říčních náplavů a teras rýžovnický materiál včetně zlata a granátů. U svahových hlín připomene, že úlomky v nich prozradí skalní podloží výš na svahu, a u hald, že vytříděná hlušina bývá pro sběratele nejlepším místem, jen je třeba dbát na stabilitu a na to, komu halda patří.

Geologická mapa říká, z čeho je podloží. Stínovaný reliéf z LiDARu (DMR 5G od ČÚZK) ukazuje tvar terénu i pod lesem, s výškovou přesností 18 cm v otevřeném terénu a 30 cm v lese. Geologii lze položit přes reliéf, ztlumit průhledností a nechat ji jen na jedné straně jezdce. Hranice hornin se pak dají porovnat s hřbety, srázy a údolími pod nimi.

Poddolovaná území jsou plochy, pod nimiž se v minulosti dobývalo. Evidence důlních děl ČGS obsahuje šachtice, štoly, jámy, komíny, pinky, propady a dobývky. V mapě se objeví od měřítka zhruba 1 : 250 000, v pohledu na celou republiku by splynuly do jedné skvrny. Služba ČGS 27. září 2026 vracela 30 963 důlních děl a 5 674 poddolovaných území.

Na reliéfu jsou haldy, pinky a propadliny vidět i v lese, kde se v terénu snadno přehlédnou, stejně jako stěny lomů a zářezy. Evidence řekne, co se kde kopalo, reliéf ukáže, co z toho v terénu zbylo. Do starých štol a šachet se nevstupuje: mohou se kdykoli zřítit a vzduch v nich může být nedýchatelný. Staré důlní dílo nebo jeho projev na povrchu, třeba propad, lze České geologické službě oznámit e-mailem nebo písemně.

Pod výpisem v panelu Co je tady je tlačítko Rozebrat lokalitu. AI dostane jen data z panelu a sepíše z nich čtyři krátké části: co je to za terén, co tu hledat, na co pozor a tip do terénu, dohromady nejvýš 250 slov. Nic si nedohledává a podle zadání nemá přidávat lokality, které v datech nejsou, ani tvrdit, že na místě něco leží. Má také upozornit na chráněné území, území s archeologickými nálezy nebo chráněné ložiskové území, pokud je v datech najde. Než se podle rozboru někam vyrazí, je dobré ho ověřit.

Platí se kredity, jeden rozbor místa za 3, a cena je vidět i na tlačítku. Za bod, ke kterému evidence nic nevrátí, se neplatí, a když se rozbor nepovede, kredity se vrátí. Rozbor funguje jen pro území Česka.

Měřítko 1 : 50 000 znamená, že milimetr v mapě odpovídá 50 metrům v terénu. Legenda rozlišuje hranice hornin zjištěné a předpokládané, u zlomů navíc zakryté. Předpokládaná hranice je odvozená, ne ověřená v terénu, v detailu je proto lepší brát hranice jako pásmo, ne jako přesnou čáru.

Kde skalní podloží kryjí čtvrtohorní usazeniny, mapa ukazuje je, ne skálu pod nimi. Bod na Březových Horách vrací svahový sediment čtvrtohor, ačkoli o půl kilometru dál ve středu Příbrami mapa uvádí kambrické droby.

Radiometrie a magnetika jsou přehledy 1 : 500 000, ukazují stavbu podloží, ne jednotlivé kameny. Při velkém přiblížení je server ČGS přestane kreslit, radiometrii zhruba od 1 : 25 000 a magnetiku od 1 : 50 000. Radonový index vznikl statistickým zpracováním měření podle geologických jednotek, je to tedy kategorie podloží, ne naměřená hodnota v konkrétním domě.

Všechny geologické vrstvy jsou veřejné mapové služby ČGS, které je zpřístupňuje zdarma. eArcheo je zobrazuje tak, jak je služba vrací.

Po přihlášení stačí otevřít Vrstvy, přejít na záložku Geologie a zapnout geologii, poddolovaná území a důlní díla. Jako podklad se hodí LiDAR na jedné straně jezdce a letecký snímek na druhé. Při prvním spuštění se mapa nastaví podle role zvolené v úvodním průvodci: role Mineralog začne právě s touto sestavou.

Pak zbývá najít obec vyhledáváním, přiblížit se, dokud se neobjeví indexy hornin a křížky důlních děl, a na zajímavém místě otevřít Co je tady. Panel zároveň vypíše, jestli bod leží v chráněném území nebo v chráněném ložiskovém území.