Minerály nejsou rozeseté náhodně. Vážou se na konkrétní horniny, rudní žíly a místa, kde se kdysi kopalo – a to všechno se dá najít v mapě dřív, než vyrazíš ven.
Proč jsou minerály jen někde
Pěkné krystaly potřebují prostor a čas, aby vyrostly. Vznikají hlavně na čtyřech typech míst:
- Pegmatity – žíly velmi hrubozrnné horniny, kde krystalizovala zbytková tavenina bohatá na vzácné prvky. Odtud pocházejí turmalíny, velké živce, slídy a beryly.
- Rudní žíly – pukliny, do kterých horké roztoky vynesly kovy. Galenit, sfalerit, pyrit, kalcit, křemen, v revírech i stříbrné a uranové minerály.
- Dutiny ve vulkanitech – v mandlovcích a čedičích, kde se v bublinách po plynu usadily acháty, ametysty, zeolity.
- Kontaktní zóny – místa, kde tavenina přišla do styku s vápencem a přeměnila ho.
Tahle místa se dají dohledat v geologické mapě. Jak ji číst, rozebírá článek Jak číst geologickou mapu.
Tři typy míst, kde se hledá
Haldy a odvaly. Hromady hlušiny u starých dolů. Horníci vyhazovali, co nebylo ruda – a mezi tím zůstávaly krystaly, které je nezajímaly. Nejčastější místo, kde sběratelé v Česku hledají.
Lomy. Čerstvě odkrytá hornina, často s dutinami a žílami. Činné lomy ale vyžadují souhlas provozovatele a doprovod, opuštěné bývají nebezpečné.
Výchozy a potoky. Skály, kde hornina vychází na povrch, a štěrky potoků, kde se hromadí odolné minerály. Takhle se hledají acháty, jaspisy nebo granáty.
Hlavní oblasti v Česku
Krušné hory a Slavkovský les – staré rudní revíry s cínem, wolframem a na Jáchymovsku s uranem. Pozor: uranové minerály jsou radioaktivní a haldy v uranových revírech nejsou místo na piknik.
Příbramsko a Kutnohorsko – stříbrné a polymetalické rudy, rozsáhlé haldy, na kterých se sběratelé pohybují desítky let.
Českomoravská vrchovina – pegmatity s turmalínem, živci a slídami. Proslulé jsou například Dolní Bory.
Podkrkonoší – acháty, jaspisy a ametysty v mandlovcích, například v okolí Kozákova, a k tomu zkamenělé dřevo.
České středohoří – český granát, tedy pyrop, v okolí Třebívlic a Podsedic.
Jižní Čechy a západní Morava – pádové pole vltavínů. Tady ale pozor, vltavín je vyhrazený nerost a kopat se na něj nesmí. Jestli je zelený kámen z pole opravdu vltavín, pomůže rozhodnout článek Jak poznat vltavín od skla.
Jeseníky – zlato a staré rudní revíry. O rýžování píšeme v článku Rýžování zlata v Česku.
Které vrstvy naleziště ukazují
Geologii, důlní díla a poddolovaná území popisuje následující postup. V panelu Vrstvy jsou v záložce Geologie ještě tři další vrstvy České geologické služby, které stopy po těžbě ukazují přímo:
- Haldy a sejpy – odvaly, haldy a sejpy z inventarizace ČGS pro celou republiku, tedy místa, kde se těžilo a rýžovalo.
- Geologické zajímavosti – popsané lokality ČGS, od skalních měst po lomy, i s popisem.
- Lomy – soupis lomů z 30.–60. let 20. století. Pokrývá jen část republiky, takže chybějící lom v mapě neznamená, že tam žádný není.
Přehled všech vrstev pro sběratele je na stránce mapa minerálů a nalezišť. Odkaz níže otevře mapu rovnou s geologií, důlními díly, haldami, lomy a geologickými zajímavostmi.
Otevřít mapu nalezišť: geologie, důlní díla, haldy a lomy – mapa zdarma, bez přihlášení.
Jak si naleziště najít v mapě
V eArcheo k tomu máš několik vrstev a dotaz na místo:
- Geologie. Zapni geologickou mapu 1 : 50 000 a najdi horninu, která tě zajímá. Pravé tlačítko vypíše, o jakou horninu na daném bodě jde.
- Důlní díla. Vrstva ukáže šachty, štoly a jámy z registru České geologické služby. Kde se kopalo, tam bylo co kopat.
- Poddolovaná území. Plochy, kde se v minulosti těžilo pod zemí – a kde může být nebezpečné se pohybovat.
- Dotaz na místo. Pravé tlačítko v mapě vypíše ložiska, chráněná ložisková území, důlní díla a lomy do jednoho kilometru a geologické lokality v okolí.
- LiDAR. Na stínovaném reliéfu jsou haldy, pinky a propadliny vidět i v lese, kde je v terénu přehlédneš.
- Staré mapy. Stabilní katastr a vojenská mapování zakreslují lomy a doly, které dnes zarostly.
Bezpečnost
- Do štol a šachet se nechodí. Staré důlní dílo se může kdykoli zřítit a vzduch v něm může být nedýchatelný.
- Poddolovaná území mohou mít propadliny i tam, kde to na povrchu nevypadá.
- Uranové haldy – krátký pobyt nevadí, ale kamení z nich nenos domů do obýváku a radioaktivní vzorky skladuj odděleně.
- Lomové stěny padají. Pod nimi se nechodí.
Kde se sbírat nesmí
Chráněná území, chráněná ložisková území, činné lomy bez souhlasu, les s narušováním půdního krytu. Celý přehled je v článku Kde se smí sbírat minerály a zkameněliny.
Co s nálezem
Vyfoť ho na místě, zapiš lokalitu co nejpřesněji a v eArcheo si nech navrhnout určení. Sbírku si pak vedeš s fotkami, polohou a horninou z geologické mapy. Všechny mapové vrstvy pro sběratele minerálů jsou na stránce pro mineralogy.