Stínovaný model reliéfu vypadá na první pohled jako šedá kaše. Jakmile se ale naučíš rozeznat pár základních tvarů, začne krajina vyprávět.
Co LiDAR vlastně je
Letadlo vysílá k zemi laserové pulzy a měří, za jak dlouho se odrazí zpět. Část paprsků se odrazí od korun stromů, ale část propadne mezi větvemi až na zem. Ze zemních odrazů se pak počítá digitální model reliéfu – holý tvar terénu bez vegetace a budov.
V Česku je to DMR 5G od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, s výškovou přesností 18 cm v otevřeném terénu a 30 cm v lese. To je dost na to, aby byl vidět půlmetrový val.
Co vidíš v LiDAR mapě ČR, není samotný model, ale jeho stínování. Reliéf se nasvítí virtuálním sluncem od severozápadu a spočítá se, kde vzniknou stíny. Vyvýšeniny mají světlou stranu a tmavý stín, sníženiny naopak.
Základní pravidlo: čti stíny, ne barvy
Nejčastější chyba začátečníka je, že si splete vyvýšeninu s prohlubní. Pomůže jediné pravidlo: světlo přichází zleva shora. Co má světlý okraj vlevo nahoře a tmavý vpravo dole, je vyvýšenina. Obrácené pořadí znamená jámu.
Když si nejsi jistý, přepni na vrstevnice. Ty nelžou.
Tvary, které stojí za pozornost
Úvozy jsou svazky paralelních zahloubených rýh, obvykle šikmo přes svah. Vznikaly staletí provozem a vodní erozí. Ignorují hranice dnešních pozemků, protože jsou starší. Podrobně o nich píšeme v samostatném článku.
Mohyly jsou nízké kruhové vyvýšeniny, typicky několik metrů v průměru a půl metru vysoké. Skoro nikdy nestojí samy – hledej skupiny.
Valy a příkopy se objevují v dvojici: vyhozená zemina tvoří val, po něm následuje příkop. Obkružují ostrožny a vrcholy.
Meze jsou dlouhé rovné terasy na svahu, výsledek staletí orby. Na leteckých snímcích z 50. let ještě bývají, dnes je pozná jen reliéf.
Milíře vypadají jako ploché kruhové plošinky o průměru několika metrů, často v řadách po lese. Vznikly pálením dřevěného uhlí.
Co si s tím plete
Tady se dělá nejvíc omylů:
- Lesní svážnice mají konstantní šířku a pravidelný sklon, napojují se na dnešní lesní cesty. Úvoz je nepravidelný a nikam dnešního nevede.
- Meliorační rýhy tvoří pravidelnou síť, často v pravých úhlech.
- Zákopy a vojenské objekty mají geometrické, často klikaté tvary.
- Vývraty po popadaných stromech vytvářejí dvojici jamka a hrbolek. V lesích jich jsou tisíce a napálí každého.
- Erozní strže sledují spádnici a rozvětvují se dolů jako říční síť.
Postup, který se osvědčil
- Najdi tvar na stínovaném reliéfu.
- Přepni na letecký snímek z 50. let – je tam objekt vidět, nebo je mladší?
- Zkontroluj dnešní ortofoto – co z toho zbylo?
- Zapni vrstevnice, ať máš jistotu, jestli jde o kopeček nebo jámu.
- Zapni území s archeologickými nálezy a zjisti, jestli je lokalita evidovaná.
Právě přepínání mezi vrstvami dělá z LiDARu použitelný nástroj. Samotný stínovaný reliéf je jen půlka příběhu.
Než někam vyrazíš
Terénní relikty jako mohyly, valy nebo zaniklé cesty bývají archeologickými památkami. Prohlížet si je z mapy můžeš kolikrát chceš, ale jakýkoli zásah do terénu i cílené vyhledávání nálezů podléhá povolení. Co přesně ukládá zákon, shrnuje článek Nálezné a hlášení nálezu. Evidovaná archeologická území a hranice a čísla parcel, podle kterých se vlastník dohledá v Nahlížení do katastru nemovitostí, ukazuje mapa pro detektoráře.
Otevřít LiDAR mapu – mapa zdarma, celá republika, bez přihlášení.