Nejlépe zachovaná archeologie v Česku leží v lesích. Sto let ji nikdo neoral, takže tvary, které v polích dávno zmizely, tam pořád jsou. Vidět je ale nejsou – dokud si nepustíš stínovaný reliéf.
Mohyly
Mohyla je pohřební násep. V Čechách jsou nejčastější mohylníky z doby bronzové a halštatské, na jihu a západě jich jsou stovky.
Jak vypadají na reliéfu:
- kruhový nebo mírně oválný půdorys, průměr typicky 5 až 20 metrů
- výška od půl metru výš – často jen nenápadné vyklenutí
- skupiny, ne jednotlivci; mohylník mívá desítky až stovky náspů
- občas prstencový příkop kolem
Pozor na záměny: hromady klestí, vývraty, staré milíře, sejpy po rýžování zlata a odvaly po těžbě vypadají podobně. Rozhoduje pravidelnost tvaru a to, jestli je objektů víc pohromadě.
Valy a příkopy
Opevnění se pozná podle dvojice val a příkop. Zemina vykopaná z příkopu tvoří val, takže jdou vždy vedle sebe.
Na reliéfu hledej:
- dlouhé linie sledující vrstevnici, které obkružují vrchol nebo ostrožnu
- přerušení, kde bývala brána
- několik linií za sebou u větších hradišť
- šíjové opevnění přehrazující ostrožnu v nejužším místě
Hradiště
Hradiště je opevněné sídliště, u nás nejčastěji z doby bronzové, halštatské nebo raného středověku. Poznáš je podle polohy: ostrožny nad soutokem, vrcholy s výhledem, meandry řek. Naši předci vybírali místa, která se dala bránit z co nejmenšího obvodu.
Když na LiDAR mapě vidíš val kopírující hranu ostrožny nad řekou, je pravděpodobnost hradiště velmi vysoká. Největší pravěká opevnění v Čechách, keltská oppida jako Závist nebo Stradonice, popisuje článek Keltská oppida v Čechách.
Tvrziště a hrádky
Menší středověké objekty, často jen kruhový pahorek obehnaný příkopem, o průměru dvaceti až padesáti metrů. Bývají v nivách potoků, kde příkop šlo napustit vodou. V terénu je snadno mineš, na reliéfu jsou učebnicově čitelné.
Jak si nález ověřit
- Najdi tvar na stínovaném reliéfu. Návod na čtení tvarů je v článku Jak číst LiDAR.
- Zapni území s archeologickými nálezy – většina známých lokalit je evidovaná, a když se to potká, máš potvrzení.
- Podívej se na snímek z 50. let a dnešní ortofoto, jestli objekt není moderní.
- Ověř si literaturu. Hradiště a mohylníky bývají popsané v regionálních přehledech a v Archeologické mapě ČR.
A teď to podstatné: nekopat
Mohylníky, valy i tvrziště jsou archeologické památky. Nejde jen o to, že je zákon chrání – kopáním se nenávratně ničí informace, kvůli které to má cenu.
Hodnota mohyly není v tom, co v ní leží. Je v uspořádání: v jaké hloubce, v jaké poloze, s čím pohromadě, v jaké vrstvě. Vykopaný předmět bez kontextu je krásná věc bez příběhu, a ten příběh už nikdo nesestaví.
Podle zákona č. 20/1987 Sb. je cílené vyhledávání archeologických nálezů činností, která podléhá povolení, a archeologické výzkumy smějí provádět jen oprávněné organizace. Podrobnosti jsou v článku Nálezné a hlášení nálezu.
Co dělat místo kopání: zdokumentovat. Přesná poloha, fotky terénu, popis tvaru a rozměrů. Když najdeš lokalitu, která není evidovaná, je to skutečný objev – a patří archeologickému pracovišti nebo muzeu, ne do batohu.
Otevřít mapu s LiDARem a vrstvou ÚAN – mapa zdarma, bez přihlášení.