Archeologie · · 8 min čtení

Keltská oppida v Čechách: Závist a další na LiDARu

Oppidum je velké opevněné sídliště s rysy města, jaká Keltové stavěli ve 2. a 1. století př. n. l. V Čechách jich archeologové znají jen několik: největší je Závist u Zbraslavi, dále Stradonice nad Berounkou, Třísov v meandru Vltavy, Hrazany a České Lhotice. Jejich valy v lesích pořád stojí a na stínovaném reliéfu LiDARu je vidět celý obvod opevnění.

V terénu je z oppida obvykle znát jen kus valu a les. Celý tvar, brány a linie opevnění ukáže až výškový model terénu. Tady je, co oppida byla, která v Čechách stála a jak je na reliéfu poznat.

Co je oppidum

Slovo oppidum je latinské a Římané jím označovali opevněná sídla. Julius Caesar ho za galských válek (58–52 př. n. l.) používal pro velká hrazená sídla Galů, aniž by přesně určil, co oppidum dělá oppidem. Jako odborný archeologický pojem se ustálilo díky badatelům, kteří ho použili pro Bibracte ve Francii, Manching v Bavorsku a právě Závist u Prahy.

Dnes se oppidem rozumí opevněné sídliště pozdní doby laténské s výraznými rysy města. Od starších hradišť se liší hlavně velikostí: oppida měla od několika hektarů po sto a více. Na Závisti archeologové uvnitř hradeb doložili dvorce a domy, dílny, sklady a hospodářská stavení a také akropoli, tedy vyvýšenou a zvlášť ohrazenou část sídla.

Keltové v Čechách

Keltské osídlení Čech se v archeologii spojuje s laténskou kulturou. Ta dostala jméno podle naleziště La Tène na severním břehu Neuchâtelského jezera ve Švýcarsku, kde se nálezy objevily v roce 1857, a trvala zhruba od poloviny 5. století př. n. l. do přelomu letopočtu. Nejstarší laténské nálezy v Čechách pocházejí z jihu a západu země.

Kmen, který se s Čechami pojí nejvíc, jsou Bójové. Jedna jejich větev se usadila ve středních a severozápadních Čechách kolem 4. století př. n. l. Zůstalo po nich jméno země: římští autoři později označovali oblast, kterou Bójové obývali, jako Boiohaemum, odtud latinské Bohemia. Nejstarší zmínka o tomto jménu je v Tacitově Germánii z konce 1. století n. l.

Oppida jsou poslední fáze keltských Čech. Vznikala ve 2. a 1. století př. n. l. a do přelomu letopočtu zanikla, většinou pokojně. Za pravděpodobnou příčinu se považuje zhroucení obchodu se Středomořím, na kterém oppida závisela; útoky germánských skupin na poslední oppida byly spíš důsledkem jejich oslabení než příčinou konce. Část keltského obyvatelstva přitom Germáni z Čech vytlačovali už od 2. století př. n. l.

Nejznámější oppida v Čechách

Česká Wikipedie uvádí v Čechách sedm lokalit: Stradonice, Závist, Třísov, Nevězice, Hrazany, Zvíkov a České Lhotice. U Zvíkova je zařazení nejisté, protože stopy oppida z velké části setřelo pozdější osídlení ve 12. století. Rozlohy se v pramenech liší podle toho, jestli se počítá jen opevněné jádro, nebo i předhradí.

Závist

Oppidum leží na vrchu nad pravým břehem Vltavy u Zbraslavi, v katastru Lhoty u Dolních Břežan, a jeho opevnění pokračuje i na sousední vrch Šance. Vzniklo v polovině 2. století př. n. l. Samotná opevněná plocha oppida se podle Wikipedie rozrostla zhruba na 100 ha, i se všemi předhradími a podhradím zabíralo podle Archeologického atlasu Čech skoro 200 ha. Atlas ho označuje za naše nejznámější oppidum. Archeologové tu soustavně zkoumali v letech 1963–1989.

Na akropoli odkryli stavby, které považují za nejstarší kamennou architekturu v Čechách. Brány oppida byly většinou klešťovitého typu. Závist je od roku 1989 národní kulturní památka a vede přes ni naučná stezka.

Stradonice

Oppidum na vrchu Hradiště nad Berounkou mezi Nižborem a Stradonicemi zabíralo i s akropolí a předhradím podle atlasu přes 90 ha. Opevnění vzniklo kolem roku 120 př. n. l. a lokalita byla nejspíš opuštěna mezi lety 40 a 25 př. n. l. Nejvýraznější část hradby se jmenuje „vysoká mez“.

Stradonice jsou zároveň příběh o tom, jak se archeologie ničí. V srpnu 1877 tu byl nalezen poklad asi dvou set zlatých keltských mincí, takzvaných duhovek. Když se o nálezu rozneslo, lidé překopali celou lokalitu a kovové předměty se rozprodaly sběratelům starožitností. Co kde leželo a s čím, už nikdo nezjistí. Stradonice jsou kulturní památkou od roku 1965. Jak keltské mince poznat a čím se liší od římských, popisuje článek Římské a keltské mince v Čechách.

Třísov

Třísov stojí v šíji meandru Vltavy u ústí Křemžského potoka, v obci Holubov na Českokrumlovsku, na dálkové cestě k Podunají a do Bavorska. Opevněná plocha měla 26 ha. Stavět se tu začalo kolem roku 120 př. n. l. a oppidum bylo opuštěno kolem přelomu letopočtu. Má dvě linie valů, dvě akropole a zdvojené klešťovité brány; val zdobil pás kamenných desek napodobující kyklopské zdivo. Třísov je kulturní památka.

Hrazany, České Lhotice a Nevězice

  • Hrazany na Příbramsku leží nad soutokem Vltavy a Mastníku u Slapské nádrže. Opevněná plocha se postupně rozrostla na 39 ha. Areál je kulturní památka.
  • České Lhotice na Chrudimsku stojí na ostrožně nad Chrudimkou a jsou jediným oppidem ve východních Čechách. Mezi akropolí a předhradím se tu dobře dochovala trojitá linie opevnění a hlavní brána je klešťovitá.
  • Nevězice leží na Písecku.

Na Moravě je nejznámější Staré Hradisko u Malého Hradiska na Prostějovsku s opevněnou plochou asi 37 ha, k moravským oppidům se řadí i Hostýn.

Jak oppidum vypadá na LiDARu

Stínovaný reliéf z leteckého laserového skenování (DMR 5G) ukáže tvar terénu i pod lesem. Oppida jsou na něm díky velikosti nepřehlédnutelná. Na co se dívat:

  • Val obíhající celý vrchol nebo ostrožnu, často s příkopem před ním. Na Závisti měří všechna opevnění včetně Šance dohromady 9 km.
  • Několik linií za sebou tam, kde byl přístup nejsnazší: na Třísově dvě, v Českých Lhoticích tři.
  • Klešťovité brány (německy Zangentor). Konce hradby se u brány stáčejí dovnitř a vytvářejí úzkou uličku, ve které měli obránci příchozí na dosah z obou stran. Na reliéfu jde o dvojici ramen valu zahnutých do nitra opevnění.
  • Akropole, tedy menší ohrazená plošina uvnitř velkého obvodu.

Jak se valy a příkopy čtou obecně a čím se liší od cest a mezí, popisují články Jak číst LiDAR a Mohyly, valy a hradiště na LiDARu.

Pozor na stáří. LiDAR ukáže tvar, ne datum. Na stejném kopci se často opevňovalo opakovaně: na Závisti stál val už v době halštatské kolem roku 500 př. n. l. a starší opevnění sahají do doby bronzové. Ne každý val na oppidu je tedy keltský z doby oppida.

Pomůže i jméno. Vrch se stradonickým oppidem se jmenuje Hradiště, sousední vrch u Závisti Šance. Pomístní jména se dají dohledat na historických mapách a v LiDAR mapě ČR se k nim pak dá porovnat reliéf.

Co smí a nesmí návštěvník

Upozornění: tahle část je orientační přehled, ne právní poradenství. U konkrétního místa se obrať na archeologické pracoviště, Národní památkový ústav nebo právníka.

Projít se po oppidu je v pořádku a na Závisti k tomu slouží naučná stezka. Všechno ostatní je ale jiná věc:

  • Hlavní oppida jsou chráněné památky. Závist je národní kulturní památka, Stradonice, Třísov, Hrazany a Staré Hradisko jsou kulturní památky.
  • Archeologický výzkum smí provádět jen oprávnění. Podle § 21 zákona č. 20/1987 Sb. je k archeologickým výzkumům oprávněn Archeologický ústav AV ČR a organizace nebo osoby, kterým to ministerstvo kultury povolí. Archeologické ústavy AV ČR v metodickém výkladu k AMČR-PAS považují za archeologický výzkum i průzkum detektory kovů. Hledat s detektorem na oppidu bez oprávnění tedy nelze.
  • Oppida leží na územích s archeologickými nálezy. Co ÚAN znamená a kde je mapa online, vysvětluje článek ÚAN a archeologická mapa ČR.
  • Náhodný nález se hlásí. Kdo udělá archeologický nález mimo archeologický výzkum, musí ho oznámit Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu nejpozději druhý den a nechat nález i místo beze změny nejméně pět pracovních dnů. Movité archeologické nálezy zpravidla patří kraji (§ 23a). Podrobnosti jsou v článku Nálezné a hlášení nálezu.

Archeologické památky jsou chráněné, kopat a hledat se na nich nesmí. Kdo chce k poznání oppid přispět, má legální cestu přes spolupráci s archeology v projektu AMČR-PAS.

Valy Závisti si můžeš prohlédnout z domova: mapa se otevře nad oppidem se stínovaným reliéfem LiDARu a nízkým světlem, které valy zvýrazní, a zapnutou vrstvou území s archeologickými nálezy. Otevřít Závist na LiDARu – mapa zdarma, bez přihlášení.

Časté otázky

Co je oppidum?

Oppidum je velké opevněné sídliště s rysy města z pozdní doby laténské, tedy ze 2. a 1. století př. n. l. Pojem je latinský, Julius Caesar jím označoval hrazená sídla Galů. V Čechách oppida stavěli Keltové.

Kolik bylo keltských oppid v Čechách?

Česká Wikipedie uvádí sedm lokalit: Stradonice, Závist, Třísov, Nevězice, Hrazany, Zvíkov a České Lhotice, u Zvíkova je zařazení nejisté. Na Moravě je nejznámější Staré Hradisko u Prostějova.

Kde je největší oppidum v Česku?

Za největší oppidum v Čechách se považuje Závist u Zbraslavi na jižním okraji Prahy. Její opevněná plocha měla podle Wikipedie zhruba 100 ha, i se všemi předhradími a podhradím podle Archeologického atlasu Čech skoro 200 ha. Pro srovnání Stradonice nad Berounkou měly i s akropolí a předhradím přes 90 ha.

Je na oppidu možné hledat s detektorem?

Ne. Hlavní oppida jsou chráněná: Závist je národní kulturní památka, Stradonice, Třísov, Hrazany a Staré Hradisko kulturní památky. Archeologické ústavy AV ČR navíc považují průzkum detektorem kovů za archeologický výzkum. Ten smí podle § 21 zákona č. 20/1987 Sb. provádět jen oprávnění. Legální cestou je spolupráce s archeology přes AMČR-PAS.

Zdroje

Víc k tématuLiDAR mapa ČR →