Římskou minci poznáš podle portrétu císaře a latinského opisu plného zkratek jako IMP, CAES nebo AVG, podle velikosti a kovu pak rozlišíš denár, sestercius, antoninián nebo follis. Keltské mince z Čech jsou hlavně zlaté statéry a jejich díly, lidově duhovky: malé, často miskovitě prohnuté, bez nápisu a s motivy převzatými z řeckých mincí. Pokud jsi minci našel v zemi, jde o archeologický nález a platí pro něj ohlašovací povinnost.
Antických mincí se z Čech zná několik tisíc, i když tu Římané nikdy nevládli. Tady je, jak římskou a keltskou minci rozeznat, proč se tu vůbec nacházejí a co dělat, když nějaká vyjde z pole.
Jak poznat římskou minci
Římská mince má na líci skoro vždy hlavu panovníka nebo člena jeho rodiny a kolem ní latinský opis. Na rubu bývá božstvo, personifikace (třeba Victoria nebo Fortuna), vojenský nebo náboženský výjev a další opis.
Opis a zkratky
Opis je klíč k určení. Kromě jména císaře obsahuje jeho tituly, téměř vždy zkrácené:
- IMP – imperator, vojevůdce,
- CAES – caesar, později titul panovníka i následníka,
- AVG – augustus, titul vládnoucího císaře,
- P M – pontifex maximus, nejvyšší kněz,
- TR P – tribunicia potestas, tribunská pravomoc,
- COS – consul,
- P P – pater patriae, otec vlasti,
- S C – senatus consulto, z rozhodnutí senátu; typicky na bronzových a mosazných mincích.
Římská čísla za zkratkami nejsou ozdoba. Tribunská pravomoc se obnovovala každý rok, takže číslo za TR P dovoluje minci datovat na rok vydání. Když přečteš aspoň část jména a titulů, máš vyhráno: podle nich se mince dohledá v katalogu.
Nejčastější nominály
- Denár – stříbrná mince zavedená kolem roku 211 př. n. l. Původně vážila asi 4,5 g, za Augusta asi 3,9 g a za Nerona asi 3,4 g. Podíl stříbra během 2. a 3. století silně klesal. Za Gordiana III. (238-244 n. l.) ho postupně nahradil antoninián.
- Sestercius – v době císařství velká mosazná mince, typicky 25-28 g a 32-34 mm. Hodnotou byl čtvrtinou denáru. Razil se do konce 3. století, jedny z posledních kusů za Aureliana (270-275 n. l.).
- Antoninián – zavedl ho Caracalla roku 215 n. l. Poznáš ho podle paprsčité koruny na hlavě císaře; ženské poprsí bývá místo toho položené na půlměsíci. Začínal jako stříbrná mince, koncem 3. století už byl skoro celý bronzový.
- Follis – bronzová mince s tenkou vrstvou stříbra na povrchu, kterou zavedl Dioklecián kolem roku 294 n. l. Původně vážila asi 10 g, během 4. století se zmenšovala; pozdní bronzy se podle průměru třídí jako AE1 až AE4, od více než 25 mm po méně než 17 mm.
Kov tedy sám o sobě o stáří moc neřekne: denár z 3. století může obsahovat méně stříbra než starší kus, který vypadá hůř.
Jak poznat keltskou minci
Nejstarší keltské mince vznikly na přelomu 4. a 3. století př. n. l. a napodobovaly zlaté statéry makedonských králů Filipa II. a Alexandra Velikého, s hlavou Athény na líci a Níké na rubu. Postupně se obraz zjednodušoval a převládl vlastní keltský styl.
Duhovky
Duhovka je lidový název pro zlaté keltské statéry. Jméno má podle víry, že se mince objevují tam, kde se duha dotkla země; lidé je nacházeli na polích hlavně po prudkém dešti, kdy se kov zaleskl. Německy se jim říká Regenbogenschüsselchen, duhové mističky, podle typického miskovitého prohnutí.
Co si zapamatovat:
- Zlato a malá velikost. Nejvyšší zlatou jednotkou byl statér o hmotnosti 8,4-8,6 g. Razily se i menší díly: třetiny, osminy a čtyřiadvacetiny statéru.
- Zpravidla bez opisu. Nečekej nápis jako na římské minci. Jména vládců se objevují až na mladších stříbrných ražbách mimo Čechy, například na takzvaných biatecích s nápisem BIATEC.
- Motivy. Časté jsou takzvané mušlovité statéry, kůň (někdy s jezdcem), kanec, kolečko s paprsky nebo slunce a stočený drak. Mladší skupina zlatých mincí má na rubu Athénu Alkis s kopím a štítem.
- Zlato na západě, stříbro na východě. Západní keltské kmeny razily převážně zlato, východní převážně stříbro; hranici tvoří Morava.
Kde se razily
Ražbu keltských mincí dokládají nálezy z oppid, opevněných keltských sídlišť s rysy města, ale i ze starších neopevněných výrobních a obchodních center, jako jsou Němčice nad Hanou na Moravě. Jak oppida vypadala a která stála v Čechách, popisuje článek Keltská oppida v Čechách.
Dva nejslavnější české nálezy duhovek dopadly podobně. Roku 1771 se u Podmokel na Rokycansku našel poklad zlatých duhovek; písemné zprávy zaznamenaly asi 4 200 mincí a odhaduje se, že jich bylo 5 000 až 7 000. Velkou část si rozebrali místní a většinu zbytku nechal kníže Karel Egon z Fürstenberga roztavit na dukáty. V srpnu 1877 našel Liborin Lebr na stradonickém oppidu asi dvě stě zlatých duhovek a lidé pak překopali celé hradiště. V obou případech se ztratilo to nejcennější: informace o tom, kde a s čím mince ležely.
Proč se v Čechách nacházejí římské mince
Římská říše na území Čech nikdy nesahala. Přesto tu římských mincí leží hodně: disertace Jiřího Militkého z roku 2010 eviduje z Čech nejméně 5 032 antických mincí a jejich drtivou většinu tvoří mince římského císařství.
Dostávaly se sem s Germány, kteří Čechy obývali v době římské. V letech 9 až 6 př. n. l. sem přišli Markomani a jejich král Marobud vytvořil mocný kmenový svaz; svržen byl roku 18 n. l. S Římem udržoval smlouvu o přátelství a pro dobu jeho říše je typická mimořádně velká koncentrace dováženého římského zboží, hlavně bronzových nádob. Za markomanských válek (166-180 n. l.) se Řím dostal až na jižní Moravu, kde stála římská pevnost u Mušova.
Mince se dodnes nacházejí i na germánských sídlištích. Na Plzeňsku se tak při průzkumu povrchu sesbíral například antoninián císaře Aureliana a follis Licinia I.
Našel jsi minci v zemi? Nejdřív zákon
Upozornění: tahle část je orientační přehled, ne právní poradenství. U konkrétního nálezu se obrať na archeologické pracoviště nebo právníka.
Římská nebo keltská mince z pole či lesa je archeologický nález a podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči pro ni platí totéž co pro každý jiný:
- Oznámit ji musíš Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu, přímo nebo přes obec, nejpozději druhý den po nálezu (§ 23 odst. 2).
- Nález i místo nech beze změny až do prohlídky, nejméně pět pracovních dnů od oznámení (§ 23 odst. 3).
- Movité archeologické nálezy patří kraji, ne nálezci ani majiteli pozemku (§ 23a). Nálezci může náležet nálezné; kdy a v jaké výši, vysvětluje článek Nálezné a hlášení nálezu.
Cílené hledání je jiná věc. Archeologický výzkum smí podle § 21 provádět jen oprávnění a archeologické ústavy AV ČR v metodickém výkladu k AMČR-PAS považují za archeologický výzkum i průzkum detektory kovů. Oppida navíc leží na územích s archeologickými nálezy. Co ÚAN znamená a kde je mapa online, rozebírá článek ÚAN a archeologická mapa ČR. Mapa ÚAN ukazuje, kde počítat s archeologií a nekopat bez archeologa, nikdy kde hledat. Kdo chce k poznání minulosti přispět, má legální cestu přes spolupráci s archeology v projektu AMČR-PAS.
Mince z nálezu nečisti
Nález ze země se nečistí. Čištěním se ztratí stopy, podle kterých archeolog nebo muzeum nález posoudí, a u kovu se dá snadno poškodit povrch i s opisem. Nález se hlásí v tom stavu, v jakém vyšel ze země. U mincí, které už legálně máš ve sbírce, rozebírá kdy a jak čistit a kdy raději vůbec článek Jak vyčistit staré mince.
Pozor na repliky a padělky
Padělky historických mincí jsou dnes běžné zboží a repliky antických mincí se prodávají i otevřeně. Když se pak taková mince objeví bez původu, nemusí být poznat, že jde o repliku. Hmotnost, průměr, hrana a povrch prozradí většinu odlitků; podle čeho přesně, ukazuje článek Jak poznat falzum mince. Jak se k ceně mince dopracovat, když už víš, co držíš, popisuje článek Jak ocenit sbírku mincí.
Jak minci určit a zaevidovat
U mince, kterou máš legálně, třeba z aukce nebo po předcích, začíná určení u opisu a motivu. Vyfoť líc i rub v ostrém bočním světle, zvaž ji a změř průměr. S tím se dá hledat v katalozích.
V eArcheo minci vyfotíš a AI navrhne určení: typ, ražbu, a v detailní a expertní úrovni i katalogová čísla ověřená ve zdrojích. Platí se jen za AI, evidence sbírky mincí s fotkami, hmotností a poznámkou o původu je zdarma. Určit minci z fotky – mapa zdarma, účet až k uložení nálezu.
Časté otázky
Jak poznat římskou minci?
Podle portrétu panovníka na líci a latinského opisu se zkratkami jako IMP, CAES, AVG, P M nebo TR P. Nominál napoví kov a velikost: stříbrný denár, velký mosazný sestercius, antoninián s paprsčitou korunou na hlavě císaře nebo bronzový follis z doby po roce 294 n. l.
Jak poznat keltskou minci?
Keltské mince z Čech jsou hlavně zlaté statéry o hmotnosti 8,4 až 8,6 g a jejich díly, lidově duhovky. Bývají miskovitě prohnuté, nemají nápis a nesou zjednodušené motivy převzaté z řeckých mincí nebo keltské symboly, třeba koně, kance či kolečko s paprsky.
Proč se v Čechách nacházejí římské mince?
Římská říše sem nesahala, ale Germáni, kteří Čechy obývali v době římské, s Římem udržovali kontakty a dováželi římské zboží. Disertace Jiřího Militkého z roku 2010 eviduje z Čech nejméně 5 032 antických mincí, z velké většiny mince římského císařství.
Patří mi římská mince, kterou najdu na poli?
Ne. Movité archeologické nálezy jsou podle § 23a zákona č. 20/1987 Sb. vlastnictvím kraje, bez ohledu na to, čí je pozemek. Nález je potřeba nejpozději druhý den oznámit Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu a nálezci může náležet nálezné.
Zdroje
- Duhovka (platidlo) – Wikipedie: hmotnost statéru, díly, předlohy, motivy, zlato a stříbro; Rainbow cup – anglická Wikipedie: miskovitý tvar
- Kolníková, E.: mince z laténského centra v Němčicích nad Hanou – Numismatický sborník 21, 2006, s. 3 a n.: doklady ražby; Čižmář, I. – Danielisová, A.: Central Sites and the Development of Rural Settlements – Památky archeologické 112, 2021: neopevněné centrum
- Podmokelský poklad a Oppidum Stradonice – Wikipedie: nálezy z let 1771 a 1877
- Militký, J.: Nálezy antických mincí v Čechách a jejich historický význam – disertační práce, FF UK, 2010
- Břicháček, P.: Nové nálezy římských mincí v západních Čechách – Praehistorica 32/2, 2014
- Denarius, Sestertius, Antoninianus, Follis – anglická Wikipedie: nominály, hmotnosti, datace
- Roman legends, David R. Sear – zkratky v opisech
- Marobud, Doba římská – Wikipedie; Marcomannic Wars – anglická Wikipedie
- Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, § 21, 23 a 23a