V lese kolem nich projdeš a nevšimneš si ničeho. Na stínovaném reliéfu z leteckého laserového skenování jsou to desítky pravidelných kruhů na jednom svahu. Milíře jsou nejhustší archeologická stopa, kterou v českých lesích máme.
Co je milíř
Milíř je místo, kde se pálilo dřevěné uhlí. Uhlíř narovnal dřevo do kupy o průměru zhruba deset metrů, obložil ji drny a hlínou a nechal několik dní doutnat bez přístupu vzduchu. Výsledkem bylo dřevěné uhlí – palivo s vysokou výhřevností, bez kterého by nefungovaly hutě, hamry, sklárny ani vápenky.
Aby kupa stála rovně, musel uhlíř ve svahu nejdřív vyrovnat plošinu: z horní strany kus svahu odkopal, na dolní straně navršil. Tahle kruhová vyrovnaná plošina v terénu zůstává i stovky let poté, co poslední milíř vyhasl. Je to malý zásah, řádově desítky centimetrů, ale je pravidelný a je jich hodně vedle sebe.
Jak milíř vypadá na LiDARu
Na stínovaném reliéfu z digitálního modelu reliéfu hledáš:
- kruh nebo mírně oválnou plošinu o průměru zhruba 8 až 15 metrů,
- plochý, rovný vnitřek – to je to podstatné, plošina je vodorovná i uprostřed svahu,
- zářez na horní straně a násep na dolní straně, takže kruh vypadá jako teráska,
- shluky. Milíře skoro nikdy nejsou samotné. Uhlíř pracoval v revíru a plošiny si rozmístil po svahu po desítkách metrů.
Právě opakování je nejspolehlivější znak. Jeden kruh v lese může být cokoli. Dvacet stejně velkých kruhů rozesetých po jednom svahu v pravidelných rozestupech jsou milíře.
Čím se dají splést
Kruhových tvarů je v lese víc a většina z nich s uhlířstvím nesouvisí:
- Vývraty. Po vyvráceném stromu zůstane jáma a vedle ní kupka. Je to dvojice důlek-hrbol, ne rovná plošina, a tvary jsou nepravidelné a rozeseté náhodně.
- Bombové krátery a zákopy. Mají výrazný val kolem dokola a prohloubený střed. Milíř je naopak plochý nebo mírně vypouklý.
- Jámy po těžbě. Pinky po dolování jsou nálevkovité prohlubně, často v řadě podél žíly. Kde se kopalo a co se tam dá najít, rozebírá článek Naleziště minerálů v ČR.
- Základy staveb a seníky. Bývají hranaté, ne kruhové.
- Moderní skládky dřeva a odvozní místa. Ta poznáš podle napojení na lesní cestu, po které jezdí technika.
Vodítko: milíř je plochý kruh na svahu, nikoli díra ani val. A skoro vždy jich je víc.
Kde se milíře koncentrují
Uhlí se pálilo tam, kde se zpracovával kov nebo tavilo sklo, a hlavně tam, kde bylo dřevo a nikdo ho nepotřeboval jinam. V Česku to znamená hlavně:
- Brdy a Podbrdsko – blízkost železáren a hamrů,
- Křivoklátsko – hutnictví a královské lesy,
- Krušné hory a Slavkovský les – hornictví a hutě,
- Šumava a Novohradské hory – sklárny,
- Jeseníky, Jizerské hory a Železné hory.
Většina dochovaných plošin pochází ze 17. až 19. století, kdy poptávka po dřevěném uhlí vrcholila. Starší, středověké milíře existují taky, ale bez výkopu je od mladších nerozeznáš.
Co se u milíře najde
Především uhlíky a spečená hlína. To je zároveň to nejcennější: uhlíky se dají datovat radiouhlíkovou metodou a určit z nich druh dřeva, takže z jedné plošiny vypadne informace o tom, kdy se tady pálilo a jak vypadal tehdejší les. Tahle informace zmizí, jakmile plošinu někdo rozhrabe.
Občas se objeví zlomky keramiky nebo kus železa z nářadí. Milíř ale není poklad a nikdy nebyl – uhlíř neměl u sebe nic cenného.
Důležité: řada milířových polí je evidovaná jako území s archeologickými nálezy a platí pro ně ohlašovací povinnost i omezení výkopů. Kopat do plošiny nemá smysl ani odborně, ani právně.
Jak si je najít
- Vyber si zalesněný svah v oblasti s historickým hutnictvím nebo sklářstvím.
- V LiDAR mapě zapni stínovaný reliéf a projdi svah při větším přiblížení. Milíř má jen pár desítek centimetrů, takže při malém měřítku zanikne.
- Když najdeš jeden kruh, hledej další v okolí. Shluk potvrdí interpretaci.
- Ověř polohu ve starých mapách. Stabilní katastr i vojenská mapování často ukazují, že dnešní les byl tehdy taky les – a někdy zachytí i cesty, po kterých se uhlí odváželo.
- Zkontroluj letecké snímky, abys vyloučil moderní zásahy, skládky a odvozní místa.
Milíře bývají propojené sítí svážnic a starých cest, které jsou na reliéfu vidět stejně dobře. Jak je odlišit od úvozů, rozebírá článek o starých cestách na LiDARu.
Proč to stojí za pozornost
Milíře jsou nejlepší cvičný cíl, jaký na LiDARu existuje. Jsou jich desítky tisíc, jsou snadno rozpoznatelné a naučí tě přesně to, co potřebuješ pro složitější tvary: rozlišit pravidelnost od náhody, číst rozdíl mezi zářezem a náspem a nevěřit jedinému osamocenému útvaru.
Až ti milíře začnou naskakovat samy, poznáš na stejném svahu i mohyly, valy a hradiště.
Otevřít mapu se stínovaným reliéfem – mapa zdarma, bez přihlášení.