Archeologie · · 3 min čtení

Staré cesty a úvozy: jak je najít na LiDARu

Projdeš lesem a nevšimneš si ničeho. Pustíš si stejné místo na stínovaném modelu reliéfu a přes celý svah se táhne svazek hlubokých rýh – stará cesta, po které se jezdilo staletí.

Proč úvoz vydrží staletí

Úvoz nevznikne tím, že se někde vyjezdí kolej. Vznikne kombinací provozu a vody. Kola a kopyta rozruší povrch, déšť rozbahněnou stopu vymílá a odnáší materiál po svahu dolů. Čím víc se jezdí, tím je zářez hlubší.

Když se cesta stane nesjízdnou, objede se vedle. Proto staré komunikace v terénu často netvoří jedinou linii, ale svazek paralelních rýh – někdy pět, někdy dvacet vedle sebe.

A protože jde o zásah do terénu, ne o stavbu, přežije úvoz i staletí zarůstání. V lese ho zakryje vegetace, ale tvar zůstane.

Jak úvoz vypadá na stínovaném reliéfu

Na LiDARu (u nás digitální model reliéfu DMR 5G) poznáš starou cestu podle několika znaků:

  • svazek paralelních zářezů místo jedné linie
  • vedení šikmo přes svah, ne po spádnici – povozy nejely nejkratší cestou, ale nejschůdnější
  • hloubka od několika desítek centimetrů po několik metrů
  • kontinuita přes hranice pozemků – stará cesta ignoruje dnešní parcely, protože je starší než ony
  • napojení na brody, sedla a průsmyky, ne na dnešní silnice

Zvlášť dobře jsou úvozy vidět na svazích nad brody a v sedlech, kde se doprava přirozeně soustředila.

Co se s úvozem plete

Tady se dělá nejvíc chyb. Ne každá rýha v lese je historická cesta:

  • Lesní svážnice. Moderní, budované pro techniku. Poznáš je podle pravidelného sklonu, konstantní šířky a napojení na dnešní lesní síť. Bývají také přesně vodorovné po vrstevnici.
  • Meliorační rýhy. Rovné, pravidelně rozmístěné, často v pravidelné síti.
  • Zákopy a vojenské objekty. Geometrické tvary, často zubaté nebo klikaté.
  • Eroze. Přírodní strže sledují spádnici, rozvětvují se směrem dolů jako říční síť – úvoz naopak často stoupá napříč svahem.

Ověření ve starých mapách

Podezření z LiDARu potvrdíš starou mapou. Postup, který funguje:

  1. Najdi linii na stínovaném reliéfu.
  2. Přepni na stabilní katastr nebo vojenské mapování a podívej se, jestli tam cesta je zakreslená.
  3. Zkontroluj letecké snímky z 50. let – řada polních cest zanikla až při scelování pozemků, takže na nich ještě bývají.
  4. Porovnej s dnešním ortofotem, abys viděl, co z toho zbylo.

Pokud je linie na starých mapách a na dnešní není, je vysoká šance, že jde o zaniklou komunikaci. Podrobněji o zdrojích v článku Kde najít staré mapy Česka.

Kde staré cesty hledat

Historické komunikace nevedly náhodně. Soustřeď se na:

  • brody a mostiště – přechody vodních toků byly pevné body sítě
  • sedla a průsmyky – jediná schůdná místa přes hřbety
  • okolí zaniklých vsí a tvrzí
  • spojnice mezi starými sídly, ne mezi dnešními obcemi

Než někam vyrazíš

Terénní relikty starých cest bývají archeologickými památkami. Pozorovat, fotografovat a dokumentovat je můžeš volně, ale jakýkoli zásah do terénu i cílené vyhledávání nálezů podléhá povolení. Než vyrazíš, ověř si lokalitu ve vrstvě území s archeologickými nálezy (ÚAN) – je přímo v mapě eArcheo – a přečti si, co říká zákon.

Víc k tématuLiDAR mapa ČR →