Černobílé snímky z počátku padesátých let jsou nejcennější obrazový pramen o české krajině. Zachytily poslední rok, kdy pole byla ještě úzká, meze stály a do vsí vedly cesty, které dnes nikam nevedou.
Co to vlastně je
Po druhé světové válce proběhlo v Československu celoplošné letecké měřické snímkování. Létalo se postupně od konce 40. let, jádro pokrytí spadá do let 1952 až 1954 a v některých oblastech se doplňovalo ještě později. Snímky jsou černobílé, pořízené svislou měřickou kamerou, a z jednotlivých kontaktních snímků se dnes sestavuje souvislá historická ortofotomapa.
Rozlišení je překvapivě dobré. Na většině území rozeznáš jednotlivé stromy, meze i vozové koleje v poli – rozhodně poznáš, jestli stavba stála, nebo ne.
Časově je to trefa. Snímkování proběhlo těsně před scelováním pozemků a plošnými meliorativními zásahy a zároveň po odsunu německého obyvatelstva, ale ještě před demolicemi opuštěných vsí v pohraničí. Řada objektů je na snímcích naposledy.
Co na snímcích uvidíš
- Úzké polní pásy a meze. Krajina rozdělená na stovky proužků. Každá mez byla travnatý pás s keři, který dnes chybí.
- Polní cesty a úvozy. Hustá síť cest, po kterých se jezdilo na pole. Většina z nich byla rozorána.
- Sady a humna za staveními, dnes většinou zastavěné nebo zarostlé.
- Zaniklé usedlosti a samoty. V pohraničí celé vsi, které byly srovnány v 50. a 60. letech.
- Rybníky a mokřady před odvodněním.
- Vojenské objekty a prostory ve stavu, ve kterém je pozdější mapy už neukazují.
- Lomy, cihelny a pískovny v provozu.
Občas snímek ukáže i něco staršího: na oraném poli se objeví světlé a tmavé pruhy – vegetační nebo půdní příznaky po zahloubených objektech pod povrchem.
Kde snímky najít
Archiv leteckých měřických snímků ČÚZK. Primární zdroj. Obsahuje původní kontaktní snímky včetně metadat o datu náletu.
Historická ortofotomapa z 50. let. Snímky poskládané a usazené do souřadnic, takže je lze zobrazit jako běžnou mapovou vrstvu a porovnávat s dneškem. Tuhle podobu má i vrstva historických leteckých snímků v eArcheo.
Archiv ortofota od roku 1998. Novější řada barevných snímků. Pro archeologii je cenná právě tím, že jich je mnoho ročníků – viz vegetační příznaky.
Další prameny včetně map a vojenských mapování shrnuje článek Kde najít staré mapy Česka.
Jak snímky číst
Černobílý snímek se čte jinak než barevná fotka. Pár pravidel, která ušetří spoustu omylů:
- Světlé = suché a holé. Cesty, oraniště, písek, zdivo pod povrchem.
- Tmavé = vlhké a zelené. Louky, vzrostlá vegetace, zahloubené objekty držící vláhu.
- Stíny prozradí výšku. Podle délky stínu poznáš, jestli je útvar zeď, nebo jen skvrna. Zároveň ukazují denní dobu náletu.
- Textura poznamená využití. Pravidelné rýhování je orba, nepravidelná zrnitost je louka nebo pastvina.
A hlavně: pořadí operací. Nejdřív si najdi pevné body, které existují dnes i tehdy – kostel, most, křižovatku. Teprve pak porovnávej okolí.
K čemu je to dobré
Pro dohledání zaniklých staveb. Když na snímku stojí objekt, který dnes není, máš jeho přesnou polohu a půdorys. Postup je popsaný v článku o zaniklých vesnicích.
Pro pochopení terénu. Řada tvarů, které na stínovaném reliéfu vypadají záhadně, má prozaické vysvětlení – bývalá mez, zasypaný příkop, rozvalená hráz. Snímek z 50. let to obvykle rozhodne za pár vteřin.
Pro rodinnou historii. Statek prarodičů se sadem, který tam dnes není. Tohle je nejčastější důvod, proč lidé staré snímky hledají, a je to naprosto legitimní.
Pro hledače. Cesty, meze a zaniklá stavení jsou místa s koncentrací lidské činnosti. Zároveň platí, že pravidla o ohlašování nálezů a zakázaných lokalitách se tím nijak nemění.
Časté omyly
- Snímek z 50. let není z roku 1945. Většina území byla nasnímána až v letech 1952 až 1954, přesné datum najdeš v metadatech snímku.
- Absence objektu není důkaz. Malá stavba mohla zaniknout stínem, nízkým kontrastem nebo být skrytá pod korunami stromů.
- Ortofoto má zkreslení. Dosazení snímku do souřadnic je přibližné, zvlášť ve strmém terénu. Odchylka několika metrů je běžná.
- Ne všechno tmavé je archeologie. Mokřiny, stíny a pole po dešti vypadají na černobílém snímku podobně.
Nejlepší postup je porovnávání
Jeden podklad sám o sobě moc neřekne. Sílu má až kombinace: snímek z 50. let, dnešní ortofoto a stínovaný reliéf přes sebe. Co je vidět na dvou ze tří, obvykle existuje. Kde se desítky let oralo a reliéf je srovnaný, doplní obraz satelitní snímky a vegetační index.
Otevřít mapu se snímky z 50. let – mapa zdarma, bez přihlášení.