Hitlerova dálnice: mapa trasy a stopy na LiDARu

Hitlerova dálnice je nedokončená říšská dálnice z Vratislavi do Vídně, kterou nacistické Německo stavělo přes Moravu od 11. dubna 1939 do 30. dubna 1942. Z plánovaných asi 320 kilometrů se rozestavělo přibližně 85, celé na území dnešního Česka: od Městečka Trnávky přes Jevíčko, Velké Opatovice a Boskovicko kolem Brna až k Ledcům jižně od Brna. Zůstaly po ní náspy, zářezy, mosty a propustky, dnes většinou zarostlé stromy. Na stínovaném reliéfu z LiDARu je těleso vidět i tam, kde ho na leteckém snímku schovává les.

Na leteckém snímku je z dálnice jen pás stromů napříč poli. Na LiDARu se z něj stane rovný násep stejné šířky, který přeskakuje údolí a prořezává kopce. Tady je, kudy dálnice vedla, co z ní zbylo a jak si ji v mapě nastavit, aby byla vidět.

Co byla Hitlerova dálnice

Odborná literatura jí říká německá průchozí nebo exteritoriální dálnice Vratislav – Brno – Vídeň, v německých plánech šlo o Strecke 138 Breslau – Wien. Hitlerova dálnice je lidový název. Požadavek na ni se podle publikace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) poprvé objevil v Hitlerových pokynech ministru zahraničí Ribbentropovi 11. října 1938, necelé dva týdny po Mnichovské dohodě. Smlouva o stavbě byla podepsána 29. listopadu 1938.

Dálnice měla spojit Vratislav, tehdy německé Slezsko, s Vídní, která po připojení Rakouska patřila Německu. Česko-Slovensko mělo dát pozemky zdarma, stavět a platit měla německá dálniční společnost. Auta z Česko-Slovenska měla po dálnici jezdit bez poplatků, ale nájezdy a výjezdy měly hlídat celnice. Po okupaci v březnu 1939 už celnice potřeba nebyly.

Technicky byla na svou dobu velkorysá: stavební šířka 28,5 metru, návrhová rychlost 160 km/h, nejmenší poloměr oblouku 600 metrů a stoupání nejvýš 5 %. Proto se na mapě pozná podle dlouhých přímých úseků a ladných oblouků, které terén spíš přetínají, než aby ho obcházely.

Proč se nedostavěla

Stavba začala 11. dubna 1939 a zpočátku postupovala rychle. Pracovalo se na dvě desetihodinové směny, protože první úseky měly sloužit už koncem roku 1940. Na podzim 1939 se tempo zpomalilo a 30. dubna 1942 práce skončily: toho dne byly v Německu a v zemích, které okupovalo, zastaveny téměř všechny civilní stavby. Do konce války staveniště hlídala německá armáda, v letech 1946–1947 se odvezlo zbylé stavební zařízení a od té doby je dálnice opuštěná.

Kdo ji stavěl

Vedení a stavební dozor si drželi Němci, stavěly ale vedle německých a rakouských i české firmy a většinu práce podle Technického muzea v Brně odvedli čeští dělníci. Podél trasy stály dělnické tábory a stavba se neobešla bez nucené práce. Podle ŘSD bydlelo v táboře v Městečku Trnávce od prosince 1939 dvě stě českých dělníků nuceně nasazených na stavbě dálnice, v roce 1941 je vystřídalo asi dvě stě francouzských zajatců. V táborech u Rozstání a u Vísky u Jevíčka pracovali na dálnici němečtí Židé. Tábor u Vísky byl na konci roku 1941 přestavěn na zajatecký a na následky tyfové nákazy v něm zemřelo 143 sovětských zajatců; na místě je dnes hřbitov s pomníkem.

Pro archeologii je zajímavé, že v letech 1939–1940 prováděl na staveništi severního úseku rozsáhlé archeologické průzkumy Hans Freising, vedoucí pravěkého oddělení Slezského muzea v Opavě. Publikace ŘSD otiskuje fotografie z jeho průzkumu, mimo jiné z odkrývání nálezů u Lazů, Chornice a Vísky u Jevíčka.

Kudy vedla Hitlerova dálnice

Plánovaná trasa vedla z Vratislavi přes Lanškroun, Moravskou Třebovou a Brno k Mikulovu a do Vídně. Severně od Městečka Trnávky se na jaře 1940 začal stavět velký most přes údolí Třebůvky v Linharticích u Moravské Třebové a východně od Lanškrouna se kácel průsek a kopaly sondy. Nic z toho se nedochovalo, zbytky mostu v Linharticích zmizely při stavbě čistírny odpadních vod. Jižně od Ledců se stavět nezačalo.

Rozestavěný úsek od severu k jihu:

• Městečko Trnávka – Jevíčko. Nejsevernější zbytky tělesa jsou na severním okraji Městečka Trnávky. Údolí Pacovky měl překonat velký železobetonový viadukt, zůstal po něm jen zkušební pilíř. Za Lazy vede těleso po úbočí Hušáku k Vísce u Jevíčka.
• Jevíčko a Velké Opatovice. Dálnice obchází Jevíčko ze západu a mosty překračuje silnici na Křenov a silnici ke Smolné, kde se stavěla mimoúrovňová křižovatka. Pak přechází Malonínský potok a míří do zářezu u Velkých Opatovic, přes který dodnes vede most silnice z Jevíčka do Velkých Opatovic. Na okraji Jevíčka stojí šest mostů.
• Boskovicko. Borotín, Vanovice, Sudice, Bačov a Chrudichromy. U Bačova přechází dálnice údolí potoka Semič obřím náspem. V úseku Jevíčko – Chrudichromy je podle ŘSD zemní těleso místy hotové tak, že čeká jen na vozovku. U Svitávky vede téměř dva kilometry po polovině šířky tělesa silnice do Boskovic, dnešní II/150, postavená v 70. letech.
• Lysice, Černá Hora a Kuřim. Západně od Černé Hory měla dálnice přejít hluboká údolí říčky Lubě a Hlubockého potoka. Aby nezničila dnešní přírodní památku Krkatá bába, rozdělili ji projektanti na dvě samostatná tělesa se čtyřmi mosty, takzvané Čtyřmostí. Stavělo se jen západní těleso a mosty se začaly teprve zakládat; z jejich stavby se nedochovalo nic kromě betonových pojezdů kabelového jeřábu a několika propustků. Pak těleso pokračuje kolem Kuřimi k Brnu.
• Brno. Pod hrází Brněnské přehrady měl údolí Svratky překonat viadukt se třemi pilíři, postaven byl jen jeden. V Bystrci vznikla na opuštěném tělese kapacitní ulice Stará dálnice, má ale úrovňové křižovatky. U Bosonoh posloužilo těleso na poloviční šířku závodní trati.
• Ostopovice – Ledce. U Ostopovic stojí 32 metrů vysoký násep, podle ŘSD (2008) spolu s 28metrovým náspem u Bačova nejvyšší dálniční násypy v Česku. U Syrovic a Sobotovic vede po části trasy dnešní dálnice D52. Stavba končila u Ledců, na tehdejší hranici protektorátu.

Co z ní zbylo

Nejvíc je vidět zemní těleso: náspy přes údolí, zářezy v kopcích a dlouhé rovné pásy, které dnes lemují stromy a keře. Kde dálnice vedla po rovině s mělkými zemními pracemi, byla často rozorána a v poli po ní zbyla jen mírná vlna.

Dál jsou tu mosty. Přes potoky jsou většinou parabolické klenby, přes silnice a cesty často ploché mosty s rovnou nosnou deskou. Většina je obložená pískovcem nebo travertinem, některé jen hrubou cementovou omítkou. K tomu propustky pro potoky a dálniční kanalizace, která podle ŘSD ještě v roce 2008 většinou fungovala bez jakékoli údržby.

Na zarostlém tělese vznikly cenné biotopy a dvě místa jsou chráněná jako přírodní památky: Obůrky-Třeštěnec a Čtvrtky za Bořím.

Rozestavěné těleso má podle ŘSD v co největší míře využít nová čtyřpruhová silnice I/73 z Brna k Moravské Třebové, dříve plánovaná pod názvy R43, D43 a I/43. Jako první se má stavět osmikilometrový úsek Bořitov – Svitávka, podle posledních údajů ŘSD koncem roku 2027 nebo v roce 2028. Staré mosty se ale nepoužijí: v úseku Svitávka – Staré Město podle průzkumu ŘSD z roku 2021 většina nevyhovuje dnešnímu průjezdnému profilu a jejich zatížitelnost není ověřená.

Jak Hitlerova dálnice vypadá na LiDARu

Podle čeho dálnici na stínovaném reliéfu poznáš:

• Rovný pás stejné šířky napříč krajinou. Těleso bylo navržené pro 160 km/h, takže nedělá ostré zatáčky a neohlíží se na hranice polí ani na terén.
• Náspy přes údolí. Při výchozím světle od severozápadu je u náspu světlý severozápadní svah a tmavý jihovýchodní. Kde je údolí hlubší, je násep vyšší a jeho pata širší.
• Zářezy v kopcích. Stíny jsou obrácené: tmavý je severozápadní svah zářezu a světlý protější, těleso leží pod okolním terénem.
• Přerušení u silnic a potoků. Kde stojí most, je v tělese mezera. Kde nový most nikdy nevznikl, vede přes zářez násep pro silnici, který podle ŘSD nahradil v 50. letech provizorní dřevěné mosty ze stavby.
• Rozšíření tělesa tam, kde se chystala odpočívka nebo křižovatka. Velkou odpočívku s čerpací stanicí a restaurací plánovali třeba mezi náspem u Bačova a sedlem před Chrudichromy.

Čím se liší od železnice, úvozu a meze

• Železniční násep je užší, vede k nádraží a navazuje na existující trať. Zrušená trať bývá zakreslená na starších mapách, dálnice na vojenských mapováních z 19. století pochopitelně chybí.
• Úvoz je zahloubená cesta, často svazek několika rýh šikmo po svahu, která se terénu přizpůsobuje. Dálnice terén ignoruje. Jak úvozy číst, popisuje článek Staré cesty a úvozy na LiDARu.
• Mez je nízký stupeň po vrstevnici, ne násep napříč údolím.
• Hráz rybníka nebo protipovodňová hráz je krátká a uzavírá údolí. Dálniční násep pokračuje dál do krajiny.

Typické chyby čtení: mezera v tělese neznamená konec dálnice, jen chybějící most nebo rozorané pole. Násep si můžeš splést se zářezem, když nevíš, odkud svítí světlo. A LiDAR ukazuje hlavně stav ze skenování v letech 2009–2013, pozdější zásahy v něm být nemusí. Obecná pravidla čtení stínovaného reliéfu shrnuje článek Jak číst LiDAR a DMR 5G.

Co je LiDAR a co ukáže navíc oproti leteckému snímku

LiDAR je měření terénu laserem z letadla. Přístroj vysílá k zemi laserové pulzy a z doby, za kterou se vrátí, počítá vzdálenost. Část pulzů se odrazí od korun stromů, část ale projde mezerami mezi listy a větvemi až na zem. Ze zemních odrazů se pak počítá model terénu.

Prosvítí tedy LiDAR skrz větve? Ne jako rentgen, ale výsledek tak vypadá. Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) popisuje digitální model reliéfu DMR 5G jako zobrazení přirozeného nebo lidskou činností upraveného zemského povrchu. Vznikl z leteckého laserového skenování celé republiky v letech 2009 až 2013 a úplná střední chyba výšky je 18 cm v odkrytém terénu a 30 cm v lese. Stromy a budovy v něm nejsou; ty obsahuje jiný produkt, digitální model povrchu, který ČÚZK u první generace z téhož skenování popisuje jako zobrazení území včetně staveb a rostlinného pokryvu.

Letecký snímek ukazuje, co je na povrchu teď: barvy, stromy, pole, cesty. Na Hitlerově dálnici proto vidíš jen pás lesa. LiDAR ukáže tvar země pod ním: kde je násep, kde zářez a kde je těleso přerušené. Nepozná ale materiál ani stáří, a co je menší než pár metrů, třeba propustek, se v něm ztratí. Nejlepší je mít obojí vedle sebe.

Jak nastavit mapu v eArcheo krok za krokem

1. Otevři mapu u Jevíčka odkazem níže, nebo do hledání vlevo nahoře napiš Jevíčko a přibliž západní okraj města.
2. V liště dole klikni na levou mapu a v záložce Podklady vyber v sekci Terén LiDAR DMR5G. Na telefonu jsou Podklady ve spodní liště.
3. Pravou mapu přepni v sekci Letecké snímky na Ortofoto ČÚZK a v přepínači rozložení zvol Vedle sebe. Jezdcem mezi mapami porovnáš, co je na místě tělesa dnes.
4. Nastav světlo. V záložce Barvy (na telefonu Světlo) natoč Směr kolmo na těleso: u Jevíčka vede dálnice od severu k jihu, takže svítit má ze západu nebo z východu, třeba předvolbou Večer. U Bačova, kde vede šikmo, stačí výchozí světlo od severozápadu. Předvolba Kosé světlo dá nízké Slunce a dlouhé stíny, na kterých vystoupí i nízký násep v rozoraném poli. Posuvník Reliéf stíny zesílí, ještě ostřejší je podklad LiDAR zvýrazněný.
5. Pravou mapu přepni na Ortofoto 50. léta. Na snímcích z 50. let je těleso holé a světlé a často je vidět i tam, kde je dnes pole.
6. Jak krajina vypadala před stavbou, ukáže III. vojenské mapování (1874–1880) nebo II. vojenské mapování (1836–1852) ze sekce Historické mapy: dálnice tam není, zato cesty a hranice polí, přes které ji Němci vedli.
7. Když si nejsi jistý, jestli jde o násep, nebo zářez, zapni ve Vrstvách v záložce Průzkum Vrstevnice, nebo klikni nástrojem Měřit vzdálenost na korunu tělesa a vedle něj: karta ukáže nadmořskou výšku z LiDARu a převýšení. Hranice pozemků ukáže Katastr. Vrstevnice i katastr se kreslí až při větším přiblížení, než na jaké otevírají odkazy níže, mapu proto ještě o stupeň přibliž.
8. Hotový pohled pošleš dál tlačítkem Sdílet, které zkopíruje odkaz přesně na to, co vidíš.

Kombinace, které se osvědčí:

• LiDAR DMR5G proti Ortofotu ČÚZK – co v terénu zbylo a co na tom místě roste dnes.
• LiDAR DMR5G proti Ortofotu 50. léta – těleso ještě bez stromů, často i v úsecích, které se později rozoraly.
• LiDAR DMR5G proti Modelu povrchu 50 cm – model povrchu ukazuje koruny stromů, takže uvidíš, proč na snímku nic nepoznáš. Tenhle model ČÚZK nespočítal z laseru, ale z leteckých měřických snímků (obrazovou korelací). Má jemnější mřížku 50 cm, ukazuje ale jen to, co je vidět shora.
• Prolnout dva podklady s mícháním Násobení – LiDAR přes ortofoto v jedné mapě, stíny náspu přímo na snímku.

Jak pracovat se snímky z 50. let obecně, vysvětluje článek Letecké snímky z 50. let a stránka Historické letecké snímky celé ČR. Přehled tří vojenských mapování je na stránce I., II. a III. vojenské mapování online.

Otevřít dálnici u Jevíčka: LiDAR proti snímku z 50. let – mapa zdarma, na první prohlédnutí bez účtu.

Otevřít násep u Bačova: LiDAR proti dnešnímu ortofotu – mapa zdarma, na první prohlédnutí bez účtu.

Otevřít těleso u Ostopovic na okraji Brna – mapa zdarma, na první prohlédnutí bez účtu.

Celou republiku na stínovaném reliéfu najdeš v LiDAR mapě ČR.

Než vyrazíš do terénu

Upozornění: tahle část je orientační přehled, ne právní poradenství.

• Kde po tělese vede cesta, dá se po něm projít. Velká část je ale zarostlá křovím a stromy nebo rozoraná a leží na pozemcích různých vlastníků.
• Mosty jsou přes osmdesát let staré. K jejich vlastnictví se podle obcí na trase nikdo nehlásí a kořeny stromů místy narušují konstrukce. Nelez na ně a nestůj pod uvolněným obložením.
• Dvě místa jsou přírodní památky. Obůrky-Třeštěnec a Čtvrtky za Bořím jsou chráněná území.
• Archeologické památky jsou chráněné, kopat a hledat se na nich nesmí. Trasa vedla i přes místa s archeologickými nálezy, jak ukázal průzkum z let 1939–1940. Archeologický výzkum smí podle § 21 zákona č. 20/1987 Sb. provádět jen oprávnění a archeologické ústavy AV ČR v metodickém výkladu k AMČR-PAS považují za archeologický výzkum i průzkum detektorem kovů. Náhodný archeologický nález se hlásí podle § 23 nejpozději druhý den, podrobnosti jsou v článku Nálezné a hlášení nálezu.

Časté otázky

Kudy vedla Hitlerova dálnice?

Plánovaná trasa vedla z Vratislavi přes Lanškroun, Moravskou Třebovou a Brno k Mikulovu a do Vídně. Rozestavěná část začíná na severním okraji Městečka Trnávky, pokračuje západně od Jevíčka přes Velké Opatovice, Boskovicko, Lysice a Kuřim, obchází Brno přes Bystrc, Žebětín a Ostopovice a končí u Ledců jižně od Brna.

Proč se Hitlerova dálnice nedostavěla?

Stavba začala 11. dubna 1939 a skončila 30. dubna 1942, kdy Německo zastavilo téměř všechny civilní stavby v říši i na okupovaných územích. Do konce války staveniště hlídala armáda a po válce se zařízení odvezlo. Původní dálnice se už nedostavěla, část rozestavěného tělesa má ale podle ŘSD využít nová silnice I/73 z Brna k Moravské Třebové. Z plánovaných asi 320 kilometrů se rozestavělo přibližně 85.

Kde je Hitlerova dálnice vidět?

Nejvíc zbylo mezi Městečkem Trnávkou, Jevíčkem a Boskovicemi: náspy, zářezy a mosty, třeba u Jevíčka, Velkých Opatovic, Sudic a Bačova. U Brna je pilíř nedostavěného mostu pod hrází přehrady, ulice Stará dálnice v Bystrci a vysoký násep u Ostopovic. V mapě je celé těleso nejlépe vidět na stínovaném reliéfu z LiDARu.

Co je LiDAR a co ukáže navíc oproti leteckému snímku?

LiDAR je laserové skenování terénu z letadla. Část pulzů projde mezerami v korunách stromů až na zem a z nich vzniká model terénu bez stromů a budov, v Česku DMR 5G od ČÚZK. Letecký snímek ukáže jen pás lesa, LiDAR tvar země pod ním: náspy, zářezy a místa, kde je těleso přerušené.

Smí se na Hitlerově dálnici hledat detektorem?

Ne, bez oprávnění k archeologickému výzkumu ne. Archeologické ústavy AV ČR považují průzkum detektorem kovů za archeologický výzkum a ten smí podle § 21 zákona č. 20/1987 Sb. provádět jen oprávnění; legální cestou je spolupráce s archeology přes AMČR-PAS. Trasa navíc vede po cizích pozemcích a místy přes místa s archeologickými nálezy. Kdo udělá náhodný archeologický nález, musí ho podle § 23 nahlásit nejpozději druhý den.

Zdroje

• Janda, T., Lídl, V.: Německá průchozí dálnice, I. díl – Severní úsek. ŘSD ČR, 2008 – historie projektu, data stavby a zastavení, parametry, popis trasy od Městečka Trnávky po Lysice, výšky náspů, tábory a nucená práce, archeologický průzkum
• Janda, T., Lídl, V.: Německá průchozí dálnice, II. díl – Jižní úsek. ŘSD ČR, 2011 – Čtyřmostí u Černé Hory, úsek od Kuřimi po Ledce, viadukt přes Svratku, Bosonohy, násep u Ostopovic, Syrovice
• Morava – exteritoriální dálnice Wien – Wroclaw, Davar – typy mostů a propustků
• Nedokončená dálnice Vratislav–Brno–Vídeň, katalog výstavy, Technické muzeum v Brně – české firmy a dělníci
• Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav, Wikipedie – D52, II/150, přírodní památky
• Reichsautobahn Wien–Breslau, německá Wikipedie – označení Strecke 138
• Rok 1939 přál novým dálnicím. Stavěly se tři, nedokončila žádná, ČT24, 2019 – ulice Stará dálnice, D52
• Stará německá dálnice v okrese Svitavy, Svitavský deník, 2015 – celnice po březnu 1939
• Staré mosty na Hitlerově dálnici chátrají, obce mají obavy o bezpečnost, iDNES.cz, 25. 5. 2022 – šest mostů u Jevíčka, stav mostů
• Zbytky Hitlerovy dálnice stát pro novou silnici nevyužije, Orlický deník, 2021 – průzkum ŘSD v úseku Svitávka – Staré Město
• Dostál, I., Havlíček, M., Skokanová, H.: The unfinished Hitler's motorway – a heritage in the contemporary landscape, 2023 – chráněná území na tělese
• I/73 Bořitov – Svitávka, informační leták ŘSD, stav k 9/2025 – využití rozestavěného tělesa, dřívější názvy R43, D43 a I/43
• Prvních osm kilometrů silnice I/73 by se mohlo začít stavět už na konci příštího roku, izchp.cz, 3. 6. 2026 a Mezi Bořitovem a Svitávkou má vyrůst nová silnice, Blanenský deník, 19. 9. 2026 – termín zahájení úseku Bořitov – Svitávka
• DMR 5G, Geoportál ČÚZK a DMP 1G, Geoportál ČÚZK – popis modelů, přesnost, licence CC BY 4.0, nástupce DMP 1G z obrazové korelace
• Exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav, OpenStreetMap – linie trasy v přehledové mapě, © přispěvatelé OpenStreetMap, licence ODbL
• Ortofoto ČR, Geoportál ČÚZK a Historická ortofotomapa, CENIA – podklady výřezů
• Fotografie z Wikimedia Commons: most u Jevíčka, autor Pudelek, CC BY-SA 4.0; podjezd u Bačova, autor Lasy, CC BY 3.0
• Nejstarší české dálnice, Hrdina od Solferina, YouTube, 2019
• Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, § 21 a 23