Satelitní mapa ČR: Sentinel-2, NDVI a snímek dne

Satelitní snímky tu nejsou jedna vrstva, ale několik zdrojů s různým rozlišením a stářím. Nejpodrobnější jsou mozaiky evropské družice Sentinel-2 z programu Copernicus. Jeden obrazový bod pokrývá deset metrů, takže jsou vidět jednotlivá pole, lesy, vodní plochy a zástavba, ne ale jednotlivé stromy nebo domy. Mozaiky jsou předem složené pro celé Česko a mapa je načítá z vlastního úložiště.

Z květnového snímku je spočítaný také vegetační index NDVI, který místo barev krajiny ukazuje, jak vitální je porost. Snímek dne pochází z přístroje VIIRS na družici Suomi NPP a zpřístupňuje ho NASA službou GIBS; ukáže krajinu ve zvolený den v měřítku stovek metrů na bod. Oblačnost z družic Meteosat, kterou zveřejňuje ČHMÚ, přibývá každých patnáct minut.

Mimo Česko, kde družicové mozaiky ani letecké snímky ČÚZK nejsou, zůstává podklad Satelit od Esri. Je globální, jeho stáří i rozlišení se ale místo od místa liší.

Nejostřejší je snímek z konce května 2026, tedy z vrcholu vegetace. Nejde o průměr: každé místo pochází z jednoho snímku vybraného z okna 24. až 31. května, kdy bylo nad Českem jasno. Proto drží rozdíly uvnitř jednotlivých lánů, které průměr za delší období smaže.

Jaro 2026 a léto 2025 jsou čtvrtletní bezoblačné mozaiky, tedy průměr za duben až červen, respektive za červenec až září. Mraky v nich nejsou a barvy jsou jednotné, průměrování ale rozdíly uvnitř pole vyhladí. Letní mozaika zachycuje krajinu po sklizni. Čtvrtletní mozaika vzniká až po konci čtvrtletí, proto je jako podklad po sklizni zařazené léto 2025.

Porovnání v čase je nejjednodušší jezdcem. Na jedné polovině mapy se nastaví květen 2026, na druhé léto 2025 a posouváním dělicí čáry je vidět, jak se stejná pole a louky mezi sezónami proměnily. Druhou možností je Prolnutí: na téže straně mapy se přes jednu sezónu položí jiná a režim míchání Rozdíl zvýrazní místa, kde se snímky liší.

NDVI se počítá z odrazivosti v červeném a blízkém infračerveném pásmu, u Sentinelu-2 jde o pásma B04 a B08. Hustá zdravá vegetace má vysokou hodnotu, stresovaná nízkou.

V mapě je index obarvený: hnědá je holá nebo suchá půda, přes světlé tóny přechází barva do sytě zelené u bujného porostu. Stupnice je zhuštěná do pásma, kde leží hodnoty zemědělských plodin, jinak by se celé pole slilo do jedné zelené. Index je z květnového snímku 2026, protože průměr za čtvrtletí by rozdíly uvnitř lánu smazal.

Pro archeologii je zajímavé, co porost prozradí o podloží. Zahloubené objekty jako příkopy nebo jámy drží vláhu a obilí nad nimi roste bujněji, zdivo nebo cesta pod ornicí naopak půdu vysušuje a porost zakrňuje. Rozdíly jsou nejvýraznější v suchých obdobích, nejlépe v květnu a červnu. Při deseti metrech na bod ale index zachytí jen větší struktury.

Index jde zapnout dvojím způsobem: jako podklad Vegetační index na jedné polovině mapy, nebo jako překryvnou vrstvu Vegetační index (NDVI) v panelu Vrstvy, záložka Příroda. U překryvu lze přímo v mapě posunout stíny, světla a kontrast, což pomůže tam, kde jsou hodnoty v poli namačkané blízko sebe.

Ne každý pruh v poli je archeologie. Stejně se projeví meliorační drenáže, koleje zemědělské techniky nebo rozdílné hnojení. Vodítkem je, že archeologické příznaky nerespektují dnešní tvar pole.

LiDAR a družice se doplňují. Laserové skenování ČÚZK zachytí tvar terénu i pod korunami stromů, pochází ale z jednoho celoplošného skenování a o tom, co na povrchu roste, neřekne nic. Kde se desítky let oralo, je terén srovnaný a val nebo příkop v reliéfu zmizí, v porostu se ale projevit může. Obráceně v lese družice vidí jen koruny, kdežto LiDAR i zem pod nimi.

Nejrychlejší srovnání: na jedné polovině podklad Sentinel-2 nebo Vegetační index, na druhé LiDAR a jezdec mezi nimi. Mapu lze rozdělit svisle vedle sebe nebo vodorovně pod sebou. Když je potřeba vidět obojí najednou, Prolnutí položí vegetační index přes LiDAR na téže straně. Režim míchání Násobení drží tmavé detaily obou vrstev a průhlednost určí, kolik reliéfu prosvítá.

Pro detail menší než deset metrů je vhodnější letecký snímek: ortofoto ČÚZK a jeho archiv od roku 1998 jsou podrobnější. Družicové mozaiky zase nabídnou víc termínů téhož místa: konec května, jaro i léto po sklizni.

Vrstva Snímek dne v záložce Historie ukáže, jak místo vypadalo ze satelitu ve zvolený den. Snímky přístroje VIIRS sahají do 24. listopadu 2015, nejnovější je z předchozího dne.

Den se vybírá v kalendáři nad panelem vrstev; po zapnutí nabídne stejný den před rokem. Kalendář platí pro celou záložku Historie, a proto se při jejím zapnutí vypnou vrstvy Počasí, které jezdí na hodinové ose. Snímek se zapne na levé polovině mapy, na pravé zůstane podklad pro srovnání; stranu lze v panelu přepnout.

Rozlišení je stovky metrů na bod, takže snímek neslouží k hledání objektů. Hodí se na to, co je vidět ve velkém: zda ležel sníh, v jaké fázi byla vegetace nebo jak vypadala krajina po žních. Když byl ten den nad místem mrak, je na snímku mrak, a několik dní v archivu chybí.

Na stejném kalendáři je vrstva Klima. Po pravém kliknutí do mapy vypíše k vybranému dni v daném místě teplotní minimum a maximum, srážky a nejsilnější vítr. Snímek i počasí se tak dají číst k témuž dni, třeba ke dni, kdy vznikl letecký snímek.

Kdo hledá satelitní mapu v reálném čase, obvykle chce vidět mraky. K tomu slouží vrstva Družicová oblačnost v záložce Počasí: snímky družic Meteosat, které zveřejňuje ČHMÚ, po patnácti minutách za posledních 24 hodin. Mezi nimi se posouvá časovou osou nad panelem.

Je to infračervený snímek oblačnosti, ne fotografie krajiny. Čistá obloha je v mapě průhledná a čím hustší oblačnost, tím bělejší. Jeden bod pokrývá kilometr a nejnovější snímek bývá o čtvrt až půl hodiny starší než aktuální čas, protože zpracování nějakou dobu trvá.

Mozaiky Sentinel-2 a vegetační index pokrývají jen Českou republiku. Snímek dne a oblačnost sahají dál a pro zbytek světa je k dispozici podklad Satelit od Esri.

Družicová data nejsou podklad pro měření na metry. Deset metrů u Sentinelu znamená, že úzká cesta nebo menší stavba splyne s okolím, u snímku dne a oblačnosti jde o stovky metrů až kilometr. Pro detail jsou v mapě podrobnější LiDAR a ortofoto.

Data Sentinel-2 jsou volně použitelná podle právního oznámení EU k datům Copernicus, pokud je uvedený zdroj „Contains modified Copernicus Sentinel data“. Snímky NASA EOSDIS GIBS jsou volně k užití s uvedením zdroje, oblačnost pochází z družic EUMETSAT přes ČHMÚ. Přehled zdrojů a licencí je na stránce Zdroje dat.

Po otevření mapy se v nabídce podkladů na jedné polovině vybere skupina Družicové snímky a v ní Sentinel-2 sezóny; sezóna se volí v podnabídce. Na druhou polovinu se nastaví LiDAR nebo ortofoto. Vegetační index je ve stejné skupině jako podklad, nebo v panelu Vrstvy v záložce Příroda jako překryv. Snímek dne a Klima jsou v záložce Historie, oblačnost v záložce Počasí.