LiDAR je bezmocný tam, kde se sto let oralo – terén je srovnaný. Jenže to, co je pod povrchem, mění způsob, jakým na poli roste obilí. A to jde vidět shora.
Proč to funguje
Rostliny reagují na to, kolik mají pod sebou půdy a vody.
Nad zasypaným příkopem nebo jámou je vrstva půdy hlubší a drží víc vláhy. Obilí tam roste vyšší, hustší a zůstává déle zelené. Vzniká pozitivní příznak – tmavě zelený pruh.
Nad zdivem, kamennou destrukcí nebo cestou je půdy naopak méně. Rostliny tam trpí suchem dřív, jsou nižší a rychleji žloutnou. Vzniká negativní příznak – světlý pruh.
Výsledkem je, že se na poli objeví půdorys objektu, který v terénu není vidět vůbec. Archeologové tomu říkají vegetační nebo porostové příznaky, anglicky crop marks.
Kdy je vidět
Načasování rozhoduje o všem:
- Nejlépe v suchých obdobích, kdy rostliny bojují o vodu. V mokrém roce se příznaky neobjeví.
- Květen až červenec u obilnin, v době metání a zrání.
- Nejlépe na obilí, hůř na řepce nebo kukuřici.
- Nejlépe na propustných půdách – písky a štěrkopísky nad podložím.
Právě proto je zásadní mít snímků z různých let víc. Jeden ročník ortofota ti příznak neukáže, protože byl mokrý rok nebo se sklízelo brzy.
Kde na to koukat
Archiv ortofota. Nejjednodušší cesta. Dvacet pět ročníků leteckých snímků od roku 1998 znamená dvacet pět pokusů trefit suchý rok. Přepínáš ročníky a hledáš pole, na kterém se objevují pruhy a kruhy.
Snímky z 50. let. Černobílé, ale v dobrém kontrastu příznaky ukážou taky.
Družicové snímky a vegetační index. Sentinel snímkuje stejné místo každých pár dní, takže máš hustou časovou řadu. NDVI je index, který z odrazivosti v červeném a blízkém infračerveném pásmu spočítá, jak je vegetace vitální. Zdravá hustá vegetace má vysoké NDVI, stresovaná nízké – přesně ten rozdíl, na kterém příznaky stojí. Družice mají horší rozlišení než letecké snímky, ale zase mnohem víc termínů.
Co hledat
- Kruhy – často vyorané mohyly nebo kruhové příkopy
- Pravidelné obdélníky a čtverce – půdorysy staveb, ohrazení
- Dvojité paralelní linie – příkopy podél cest nebo ohrazení
- Pravoúhlé sítě – u nás vzácné, ale možné
Na co si dát pozor
Ne každý pruh na poli je archeologie. Nejčastější „falešní kamarádi":
- Meliorační drenáže – pravidelná rybí kost, naprosto typický vzor
- Stopy techniky – koleje postřikovače, pravidelné rovnoběžky přes celé pole
- Přejezdy a souvratě – zhutněná půda na okrajích pole
- Rozdíly v hnojení a hranice mezi odrůdami
- Staré meze, které byly zorány při scelování
Vodítko: archeologické příznaky ignorují dnešní tvar pole. Když linie končí přesně na hranici parcely, je nejspíš moderní.
Postup, který dává smysl
- Vytipuj si polohu, kde by sídliště dávalo smysl – terasa nad vodním tokem, mírný jižní svah, blízkost brodu.
- Projdi ročníky archivního ortofota a hledej anomálie.
- Když něco najdeš, zkontroluj to na jiném ročníku – opakuje se to?
- Ověř na LiDARu, jestli není v terénu i výšková stopa.
- Zapni území s archeologickými nálezy a zjisti, jestli je lokalita už známá.
A pak?
Vegetační příznak není nález, je to indicie. Pokud najdeš zřetelný půdorys na místě, které není evidované, nejcennější věc, kterou můžeš udělat, je poslat to archeologickému pracovišti nebo muzeu. Letecká archeologie takhle v Česku objevila stovky lokalit a většinu z nich našli lidé, kteří se koukali na snímky.
Kopat na ně nechoď – platí totéž co u ostatních archeologických lokalit.
Otevřít mapu s archivem ortofota – mapa zdarma, bez přihlášení.