Mapa pro rybáře a vodáky

Vrstva Rybářské revíry skládá do jedné mapy hranice revírů ze tří veřejně dostupných zdrojů: z informačního systému Českého rybářského svazu, z mapy Moravského rybářského svazu a z mapy Jihočeského územního svazu ČRS. Každý revír nese číslo, název a typ (pstruhový, nebo mimopstruhový), a kde ho svaz zveřejňuje, i odkaz na svou kartu u svazu.

Jihočeská mapa nese navíc chráněné rybí oblasti, výdejny povolenek a místa upravená pro rybáře se zdravotním postižením. Moravská mapa kreslí část revírů jen jako linii toku nebo jako bod u nádrže, protože tak je vede sám svaz.

Část revírů Českého rybářského svazu nemá v informačním systému zakreslenou plochu. Mapa je přesto ukáže, jen přibližně: bodem nebo linií vodní plochy či toku stejného jména ze ZABAGED, výjimečně z OpenStreetMap, a u dvanácti revírů bodem z GPS, které svaz uvádí na kartě revíru. Tvar ani rozsah takového revíru se nedá brát doslova, ukazuje jen, kde zhruba leží. Obrysy, které ve zdroji odskakovaly kilometry daleko přes krajinu, jsou opravené.

Hranice jsou převzaté tak, jak je svazy zveřejňují, a mapa je jen zobrazuje. Soukromé revíry a samostatní uživatelé rybářských práv v nich chybí. Platné vymezení revíru, denní dobu lovu, nejmenší lovné míry a zákazy obsahuje soupis revírů a bližší podmínky výkonu rybářského práva od organizace, která revír spravuje; když se mapa a soupis rozcházejí, platí soupis.

Doplněk tvoří vrstva Lososové a kaprové vody. Ukazuje toky, které nařízení vlády 71/2003 Sb. vymezilo jako vhodné pro život lososovitých nebo kaprovitých ryb, ve stavu roku 2014. Je to vymezení pro ochranu vod, ne pravidlo lovu, ale napoví, jaký charakter vody na úseku čekat.

Vrstva Vodoměrné stanice bere otevřená data ČHMÚ. Pravé tlačítko do mapy a volba Počasí v místě otevřou záložku Hydro s nejbližší stanicí: vodní stav v centimetrech, průtok v metrech krychlových za sekundu a stupeň povodňové aktivity. Asi polovina stanic měří i teplotu vody, a ta se v kartičce objeví s časem měření.

U zhruba 160 stanic vydává ČHMÚ předpověď průtoku a vodního stavu na necelé tři dny. Kartička z ní vypíše rozpětí a malou křivku, takže je vidět, jestli řeka stoupá, nebo opadá. Vodákovi to napoví, jestli bude na úseku dost vody, rybáři, jestli se po dešti zakalí.

Vrstva Koupací vody ukazuje jakost vody na místech, kde odebírá vzorky hygiena, včetně varování před sinicemi. Vzorky se berou jen v koupací sezóně, mimo ni vrstva drží poslední výsledek. Stav vodních útvarů hodnotí celé řeky a nádrže za plánovací období povodí, od velmi dobrého po zničený stav, a hodí se spíš k celkovému obrazu než k rozhodnutí o konkrétním dni.

Ranní mlhu nad řekou nebo rybníkem odhaduje vrstva Mlha z dohlednosti modelu ALADIN v rozlišení 1 km. Je to výpočet modelu, ne měření, a přízemní mlhu těsně nad hladinou model často nezachytí.

Vrstva Nádrže a přehrady kreslí přehrady a velké nádrže v Česku jako kroužky. Velikost kroužku odpovídá ploše nádrže a barva plnění: oranžová pod 40 procent, světle modrá do 80, tmavě modrá do 100 a růžová nad 100 procent, kdy voda zasahuje do retenčního prostoru určeného pro povodně. Šedý kroužek znamená, že živá data chybějí nebo plnění nejde spočítat.

Plnění je poměr aktuálního objemu k objemu při zásobní hladině z evidence ministerstva zemědělství, tedy kolik vody nádrž drží proti tomu, kolik má držet v běžném provozu. Hladinu v metrech nad mořem, objem, přítok a odtok přebírá mapa z veřejných přehledů měření pěti státních podniků Povodí Vltavy, Labe, Moravy, Ohře a Odry a obnovuje je zhruba po dvou hodinách. Karta nádrže k tomu přidá výšku hráze, rok a účel z databáze Global Dam Watch a odkaz na stránku nádrže u Povodí. Údaje Povodí jsou orientační a bez záruky.

Když odtok výrazně převyšuje přítok, Povodí nádrž upouští a hladina klesá; obráceně se nádrž plní. Rybáři to napoví, jak se bude měnit břeh a přístup k vodě, vodákovi pod hrází, kolik vody pustí přehrada do řeky.

Vrstva Hloubky nádrží obarví přehrady, jezera a velké rybníky v Česku i na Slovensku podle hloubky v šesti pásmech, od mělčiny do dvou metrů po hloubku přes čtyřicet metrů. Hloubky ale nikdo neměřil: počítá je globální model GLOBathy z obrysu nádrže a okolního terénu. U údolních přehrad, jako je Orlík, Slapy nebo Liptovská Mara, bývá skutečná hloubka dvakrát až třikrát větší a tvar dna jiný. Vrstva dá hrubou představu, kde je u břehu mělčina a kde se dno svažuje, k navigaci, kotvení ani bezpečnosti se nehodí.

Vrstva Odtok vody spočítala z výškového modelu DMR 5G, kudy by po dešti stékala voda. Údolnice se kreslí podle plochy, ze které voda přitéká, a vedle potoků ze ZABAGED ukážou i strže, občasné stružky a drobné přítoky, které mapa toků nezná. Rybáři napoví, odkud do rybníka nebo potoka voda přitéká a kam se z místa dostane.

Klepnutí do mapy a volba Kam teče voda ukáže cestu vody po svahu a obrys povodí nad místem; plocha povodí řekne, z jak velkého území voda přitéká, a vodákovi tedy i to, jak rychle se po dešti zvedne hladina pod jezem nebo lávkou. Vlhkostní režim ukáže prameniště, nivy a vlhká dna.

Je to výpočet z terénu, ne měření. Čára říká, kudy by voda stékala, ne že tam teče potok. V rovinách a nivách vede voda rovně a bez významu a drenáže ani melioraci model nezná.

Vrstva Jezy a sjízdnost spojuje pět zdrojů do jednoho bodu na jez. Základ je evidence jezů ministerstva zemědělství s tokem a říčním kilometrem. Monitoring průchodnosti toků od AOPK k ní přidává výškovou třídu jezu, plavební komoru a vodácké propusti, ovšem ve stavu let 2016 a 2017. Body z vodácké mapy Zapádluj a z webů nebezpecnejezy.cz a suchejezy.cz označí jezy, před kterými vodáci varují, a jezy, pod nimiž odvádí vodu malá elektrárna a koryto zůstává suché.

Na Slovensku vrstva kreslí jezy, stupně a hráze přehrad z evidence příčných bariér Výskumného ústavu vodného hospodárstva, doplněné evropským atlasem bariér AMBER. Hráz má vlastní barvu, protože přes ni se loď vždy přenáší. Slovenská data nebezpečné ani suché jezy nerozlišují. Atlas AMBER doplňuje výšku i u části českých jezů.

Každý bod nese, ze kterých zdrojů pochází. Stupeň obtížnosti ani sjízdnost při konkrétním stavu vody mapa nehodnotí, protože takový údaj v otevřených datech není. Jez se mění s každou povodní a s každou opravou, a i proto se před sjetím vždy prohlíží z břehu. Kde je to nejisté, loď se přenáší.

Vrstva Mosty, lávky a přívozy ze ZABAGED doplní, kde jde řeku přejít nebo přejet přívozem, kde je přístaviště a kde na toku stojí most nebo komora. Kreslí se až ve velkém přiblížení a podjezdnou výšku mostu neuvádí. Pro Slovensko je tu ještě vrstva Bariéry na tocích s přehradami, stupni a hatěmi z Výskumného ústavu vodného hospodárstva, jen se značkou podle druhu bariéry.

Vrstva Místa u vody ukáže nástupy a výstupy, slipy pro spuštění lodě, mola, přístaviště, půjčovny lodí, rybářská místa a kempy u vody. Body pocházejí z OpenStreetMap, z vodácké mapy Zapádluj a z evidence půjčoven Státní plavební správy a pokrývají Česko i Slovensko. Jsou jen tak úplné, jak je kdo zakreslil: na oblíbených řekách jich je hodně, jinde skoro žádné.

Vrstva Vodní cesty a plavba přebírá geoportál Státní plavební správy. Ukazuje úseky, které úřad vede jako vodní cesty, včetně vodáckých řek a nádrží, s říčními kilometry, komorami, přístavišti a zónami, kde je plavba omezená. Na Labi a Vltavě přidají Plavební znaky z OpenSeaMap bóje a znaky plavební dráhy, jak je znají vůdci lodí.

Měřené hloubkové mapy českých nádrží veřejně nejsou. Měření dna mají v rukou správci povodí a univerzity a otevřená data z nich nevznikla; model hloubek dá jen hrubý odhad. Tvar zatopeného údolí lépe ukážou letecké snímky z let 1952 až 1954, pořízené před napuštěním řady přehrad. Pod Zvíkovem je na nich údolí Vltavy a Otavy s řekou v úzkém korytě, cesty a meze; dnes je to dno Orlíku. Rybář z nich vyčte, kudy vedlo staré koryto a kde mohou být hrany a mělčiny.

Satelit po letech nabízí archiv satelitních snímků Esri z let 2014 až 2026. Rok je datum vydání archivu, ne den snímkování, ale i tak je na něm vidět, kdy byla nádrž upuštěná, kde přibyla štěrková lavice nebo jak vypadal břeh po povodni. Změna vody 1984–2021 z družic Landsat ukáže, kde voda za čtyřicet let přibyla a kde zmizela.

Aktuální obraz dává vrstva Voda z radaru ze Sentinelu-1. Radar vidí i přes mraky a mapa ukazuje průlety ze včerejška, takže zachytí rozlité řeky a zaplavené louky. Data jsou po pásech, kudy družice letěla, a mimo pás je mapa prázdná.

Na Slovensku mapa kreslí vodní toky, plochy, hráze, brody a prameny z vodstva ZBGIS a povodně jako záplavové čáry Slovenského vodohospodárskeho podniku. Veřejná mapa revírů Slovenského rybárskeho zväzu neexistuje, revír se dohledává podle čísla a slovního popisu hranic v systému zväzu. Nejbližší náhradou v mapě jsou Rybí pásma: úseky toků rozdělené na pstruhová, lipanová, parmová a cejnová pásma podle přirozeného společenstva ryb. Pásmo ale neurčuje hranice revíru ani pravidla lovu.

OpenTopoMap je turistická mapa nad daty OpenStreetMap s vrstevnicemi a stínováním z modelu SRTM. Kreslí toky, rybníky, jezy, cesty, chaty a kempy v jedné čitelné kresbě a pokrývá Česko i Slovensko, takže se hodí jako výchozí podklad u vody. Běží na dobrovolnickém serveru bez záruky dostupnosti.

Dnešní ortofoto ukáže skutečný stav břehu, porostu a přístupových cest. Stínovaný reliéf LiDAR DMR 5G odkryje terén pod stromy: strmé břehy, terasy, staré náhony k mlýnům a opuštěná ramena v nivě. Posuvníkem jde porovnat obě strany a zjistit, jestli se k vodě dá sejít.

Revíry v mapě jsou orientační. Povolenku nenahradí a platí to, co stanoví rybářský řád a bližší podmínky organizace, která revír spravuje. Data revírů, bodů z vodáckých webů i hladin z webů Povodí převzala mapa bez výslovné licence s uvedením zdroje; kdo je u revíru nebo jezu najde chybu, má ji hlásit správci zdroje.

Měřené hloubky nádrží, obtížnost úseků a sjízdnost jezů při daném stavu vody v otevřených datech nejsou. Hloubky v mapě jsou výpočet modelu a živou hladinu mají jen nádrže, které Povodí zveřejňují v přehledu měření; rybníky a menší nádrže ji nemají. Údaje AOPK o jezech jsou z let 2016 a 2017. Vodácký úsek se plánuje podle aktuálního stavu na stanici, popisu řeky od znalých a vlastní prohlídky nebezpečných míst z břehu.

Tlačítko na této stránce otevře mapu s turistickou mapou vlevo, leteckým snímkem vpravo a zapnutými revíry, jezy, místy u vody a vodoměrnými stanicemi. Všechny vodní vrstvy z této stránky jsou pod tlačítkem Vrstvy pohromadě v kategorii Voda: nahoře toky, stanice a povodně, pod nimi revíry, jezy, místa u vody, vodní cesty, nádrže a hloubky, nakonec stav vod a družice. Najde je i pole pro hledání podle názvu. Každá vrstva má vlastní průhlednost a volbu, na které straně jezdce se kreslí.

Rybáři a vodáci mají každý vlastní stránku s mapou nachystanou pro svůj obor. Kdo si při registraci zvolí zaměření Rybář nebo Vodák, dostane stejnou sestavu vrstev při prvním otevření mapy; zaměření jde kdykoli změnit v profilu.