Mimo chráněná území smíš volně ležící minerál nebo zkamenělinu sebrat a kladívkem rozbít; povrchový odběr vzorků hornin ručním nářadím se podle vyhlášky č. 369/2004 Sb. nepovažuje za technické práce. V lese kopat nesmíš, pokud ti vlastník lesa neudělí výjimku. V národních parcích je mimo zastavěná území zakázaný i sběr nerostů, v národních přírodních rezervacích a 1. zónách CHKO těžba nerostů a zvláště chráněné nerosty se bez povolení nesbírají nikde. Vyhrazené nerosty jako vltavín nebo zlato bez povolení nedobývej, na cizím pozemku se zeptej vlastníka a do činného lomu jdi jen se souhlasem provozovatele.
Sebrat kámen, který leží na cestě, je něco jiného než kopat. Zákon to rozlišuje – jen o tom rozlišení málokdo ví. Tady je přehled, co platí.
Upozornění: tenhle text je orientační přehled, ne právní poradenství. U konkrétní lokality se obrať na obecní úřad, správu chráněné oblasti nebo právníka.
Vyhrazené a nevyhrazené nerosty
Horní zákon (č. 44/1988 Sb.) dělí nerosty na dvě skupiny:
Vyhrazené nerosty – mimo jiné rudy, radioaktivní nerosty, drahé kameny a technicky využitelné krystaly. Podle § 5 horního zákona jsou ložiska vyhrazených nerostů nerostným bohatstvím ve vlastnictví státu, ne majitele pozemku. Typické příklady ze sběratelského světa jsou vltavín a zlato. Jak vltavín, který už máš v ruce, rozeznat od zeleného skla, popisuje článek Jak poznat vltavín od skla.
Nevyhrazené nerosty – všechno ostatní, typicky stavební kámen, písek nebo štěrk. Patří k pozemku.
Pro sběratele z toho plyne jednoduchá věc: s vyhrazenými nerosty je potřeba zacházet opatrně. Jejich dobývání bez povolení je nezákonné a u zlata je podle dostupných výkladů problém i prodej nálezu.
Povrchový sběr není těžba
Tohle je rozlišení, na kterém stojí celé sběratelství. Podle vyhlášky č. 369/2004 Sb. se za technické práce nepovažuje povrchový odběr vzorků hornin, pokud je prováděn ručním nářadím.
V praxi:
- Sebrat volně ležící kus na haldě, v potoce nebo na poli – v pořádku.
- Rozbít kámen kladívkem, abys viděl dovnitř – v pořádku.
- Kopat jámy, vrtat, používat techniku, odstřelovat – to už je něco jiného a bez povolení to nejde.
Cizí pozemek
Zákon o ochraně přírody a krajiny umožňuje volný pohyb krajinou, ale s podmínkou, že nikomu nezpůsobíš škodu a budeš respektovat oprávněné zájmy vlastníka.
Právní situace u toho, komu patří sebraný minerál, ale jasná není. Občanský zákoník řeší nálezy věcí obecně a na minerály se přímo nevztahuje. Nejčistší cesta je proto jednoduchá: na cizím pozemku se zeptej vlastníka. U obecních a státních pozemků je situace obvykle volnější než u soukromých polí a zahrad.
Les
Lesní zákon (č. 289/1995 Sb., § 20 odst. 1 písm. b) zakazuje v lese narušovat půdní kryt a provádět terénní úpravy. Kopat v lese se tedy nesmí, ať hledáš cokoli – výjimku může povolit jen vlastník lesa (§ 20 odst. 4). Sebrat kámen z cesty nebo ze skalky ano.
Chráněná území
V národních parcích, národních přírodních rezervacích a v prvních zónách chráněných krajinných oblastí zákon o ochraně přírody (č. 114/1992 Sb., § 16, 26 a 29) zakazuje těžbu nerostů. V národních parcích je mimo zastavěná území obcí navíc zakázané i sbírat nerosty (§ 16 odst. 2 písm. e). Zvláště chráněné nerosty se na místě přirozeného výskytu nesmí sbírat ani poškozovat nikde bez povolení orgánu ochrany přírody (§ 51 odst. 2). V rezervacích a památkách se navíc často nesmí vstupovat mimo cesty.
U zkamenělin zákon sběr přímo neupravuje, ale postihuje ničení chráněných lokalit a nepovolené zásahy do přírody. Rozumné pravidlo: v chráněném území nic nevytloukat ze skal a nesbírat. Na veřejně přístupných lokalitách mimo ochranu je rozumný sběr obvykle v pořádku.
V eArcheo si chráněná území zobrazíš jako vrstvu – a zkontroluješ je dřív, než vyrazíš.
Chráněná ložisková území a dobývací prostory
Chráněné ložiskové území je plocha, kde stát chrání ložisko před znehodnocením. Dobývací prostor je území vymezené pro těžbu. V obou případech jde o místa s vlastním režimem a sběratel v nich nemá co pohledávat bez souhlasu.
Dotaz na místo v eArcheo (pravé tlačítko v mapě) vypíše, jestli bod leží v chráněném ložiskovém území a jaká ložiska jsou v okolí.
Lomy v provozu
Do provozovaného lomu se chodí jen se souhlasem provozovatele a zpravidla s doprovodem. Nejde jen o vlastnictví – lom je pracoviště s padajícím kamením, technikou a odstřely.
Opuštěné lomy bývají přístupnější, ale ne bez rizika. Lomové stěny se sesouvají a pod nimi se nechodí.
Stará důlní díla a poddolovaná území
Do štol a šachet se nevstupuje. Staré důlní dílo se může kdykoli zřítit a vzduch v něm může být nedýchatelný. Vstup do takových prostor má svá přísná pravidla a pro běžného sběratele je prostě vyloučený.
Poddolovaná území jsou plochy, kde se v minulosti těžilo pod zemí. Na povrchu mohou vznikat propadliny i tam, kde to nečekáš. Česká geologická služba je vede v registru a v eArcheo si je zobrazíš jako vrstvu Poddolovaná území – spolu s vrstvou Důlní díla, která ukáže šachty a štoly. Jak registr otevřít a co z něj plyne pro stavbu nebo koupi pozemku, popisuje článek Mapa poddolovaných území.
Archeologické nálezy jsou jiná kapitola
Pokud při sběru narazíš na něco, co vyrobil člověk – střep, kovový předmět, minci – neplatí pro to pravidla o nerostech, ale památkový zákon s ohlašovací povinností. Shrnuje je článek Nálezné a hlášení nálezu.
Rychlý přehled
| Situace | Jak to je |
|---|---|
| Volně ležící kámen na veřejném místě mimo chráněná území | obvykle v pořádku |
| Kladívko a rozbití kamene | v pořádku, je to povrchový sběr |
| Kopání v lese | zakázané, narušuje půdní kryt (výjimku dává jen vlastník lesa) |
| Národní park mimo zastavěná území | sběr nerostů i těžba zakázané |
| Národní přírodní rezervace, 1. zóna CHKO | těžba zakázaná, v chráněném území nic nevytloukat |
| Zvláště chráněné nerosty | nesbírat nikde bez povolení |
| Činný lom | jen se souhlasem provozovatele |
| Štola, šachta | nevstupovat |
| Cizí soukromý pozemek | zeptat se vlastníka |
| Vltavín, zlato | vyhrazené nerosty – nekopat, neprodávat |
Než vyrazíš
- Najdi místo na geologické mapě. Kde v Česku hledat a které vrstvy naleziště ukazují, popisuje článek Naleziště minerálů v ČR.
- Zapni chráněná území, důlní díla a poddolovaná území.
- Pravým tlačítkem zkontroluj chráněná ložisková území a ložiska v okolí.
- Zjisti, čí je pozemek – vrstva katastru to ukáže.
- Nálezy si zapisuj hned na místě. Proč, rozebírá článek Evidence sbírky minerálů.
Časté otázky
Kde se smí sbírat minerály?
Volně ležící kameny na veřejně přístupných místech mimo chráněná území, na haldách, v potocích nebo na poli, obvykle ano. Povrchový odběr vzorků hornin ručním nářadím se podle vyhlášky č. 369/2004 Sb. nepovažuje za technické práce. V národních parcích je mimo zastavěná území sběr nerostů zakázaný a zvláště chráněné nerosty se bez povolení nesbírají nikde. Na cizím soukromém pozemku se zeptej vlastníka.
Smím sbírat minerály v lese?
Sebrat kámen z cesty nebo ze skalky ano, pokud les neleží v národním parku nebo jiném chráněném území se zákazem. Kopat ne: lesní zákon (č. 289/1995 Sb., § 20) zakazuje v lese narušovat půdní kryt, ať hledáš cokoli, a výjimku může povolit jen vlastník lesa.
Kde najdu mapu chráněných ložiskových území?
V eArcheo stačí kliknout pravým tlačítkem do mapy: dotaz na místo vypíše, jestli bod leží v chráněném ložiskovém území a jaká ložiska jsou v okolí. Chráněná území, důlní díla a poddolovaná území se zapínají jako vrstvy.
Smím kopat vltavíny nebo zlato?
Ne. Vltavín i zlato jsou vyhrazené nerosty, jejich ložiska patří státu (§ 5 horního zákona č. 44/1988 Sb.) a dobývat je bez povolení se nesmí, na vltavíny ani na vlastním pozemku. Amatérské rýžování zlata malého rozsahu se podle dostupných výkladů za těžbu nepovažuje, nalezené zlato ale neprodávej; pravidla shrnuje článek Rýžování zlata v Česku.