Mapu poddolovaných území vede Česká geologická služba (ČGS) a zdarma ji najdeš v její mapové aplikaci Důlní díla a poddolování nebo v eArcheo jako vrstvu Poddolovaná území v záložce Geologie. Mapa ukáže, jestli pozemek leží v území, pod kterým se v minulosti hlubinně dobývalo, a vrstva Důlní díla k tomu přidá šachty, štoly a další evidovaná díla v okolí. Jak velké je riziko pro konkrétní stavbu, z mapy nevyčteš: to posoudí až průzkum.
Na poddolování se nejčastěji ptá ten, kdo kupuje dům nebo pozemek, chystá stavbu, nebo jen zjistil, že v obci býval důl. Tady je, co registr ČGS obsahuje, jak ho otevřít a co z něj plyne a co ne.
Upozornění: tenhle text je orientační přehled, ne odborný posudek ani právní rada. U konkrétní stavby se obrať na projektanta, geotechnika nebo stavební úřad.
Poddolované území a důlní dílo: v čem je rozdíl
Poddolované území je podle ČGS území se známým nebo předpokládaným výskytem hlubinných důlních děl, která vznikla při těžbě nebo průzkumu nerostných surovin. V mapě je to plocha. Díla pod ní jsou rozmístěná nepravidelně a v různých hloubkách, takže některé části vyznačené plochy poddolované být nemusí.
Důlní dílo je konkrétní objekt: jáma, štola, šachtice, komín, úpadnice, pinka, propad nebo dobývka. V mapě je to značka v jednom bodě. Evidence ČGS k nim řadí i vrty.
Horní zákon (č. 44/1988 Sb., § 35) k tomu definuje staré důlní dílo: dílo v podzemí, které je opuštěné a jehož původní provozovatel ani právní nástupce neexistuje nebo není znám. Starým důlním dílem je i opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů, pokud je provozovatel stejně neznámý.
Zjednodušeně: poddolované území říká „tady se pod zemí kopalo“, důlní dílo „tady je konkrétní vstup nebo stopa po dolování“.
Kde najít oficiální mapu poddolovaných území
Registr poddolovaných území podle ČGS vznikl v letech 1983 až 1985 a vede se na jejím pracovišti v Kutné Hoře. Veřejně je dostupný třemi cestami:
- Mapová aplikace ČGS Důlní díla a poddolování. ČGS podle své stránky o poskytování dat zpřístupňuje informace prostřednictvím aplikací a webových služeb volně a bezplatně.
- Mapová služba Dulni_Dila/poddolovana_uzemi na serveru mapy.geology.cz, kterou si může do vlastního GIS připojit kdokoli. Z ní kreslí vrstvu i eArcheo.
- Vrstva Poddolovaná území v eArcheo, kterou lze položit přes letecký snímek, stínovaný reliéf z LiDARu, katastr nebo staré mapy.
Služba ČGS 19. října 2026 vracela 5 674 poddolovaných území a sousední služba důlních děl 30 963 objektů, z toho asi 9 900 vrtů. Registr poddolovaných území vede u záznamů název, surovinu, stáří, projevy na povrchu, přesnost a věrohodnost údajů, okres a rok pořízení; u části záznamů ale některé údaje chybí.
Údaje z registru nejsou jen pro zvědavce. ČGS je podle svého webu poskytuje orgánům veřejné moci jako údaje o území pro územní plánování. Horní zákon (§ 35 odst. 4) ukládá ministerstvu životního prostředí vést registr starých důlních děl a poskytnout z něj údaje orgánům územního plánování na vyžádání do 30 dnů.
Jak zjistit, jestli je pozemek poddolovaný
V eArcheo to jde v pár krocích:
- Vyhledej obec nebo adresu.
- Otevři Vrstvy, přejdi na záložku Geologie a zapni Poddolovaná území a Důlní díla.
- Přibliž se. Plochy poddolovaných území jsou vidět hned, důlní díla se kreslí až po přiblížení zhruba na úroveň města.
- V záložce Průzkum zapni Katastr. Hranice parcel se objeví při velkém přiblížení a ukážou, jestli plocha zasahuje právě tvůj pozemek.
- Pravým tlačítkem myši (na mobilu dlouhým stisknutím) otevři Co je tady. Panel vypíše horninu v bodě, ložisko nebo chráněné ložiskové území a počet důlních děl a lomů do jednoho kilometru se jmény několika z nich.
Jestli bod leží uvnitř poddolovaného území, panel Co je tady nevypisuje; to ukáže samotná vrstva. Podrobnosti záznamu, třeba surovinu a projevy na povrchu, najdeš v mapové aplikaci ČGS.
Otevřít mapu s poddolovanými územími, důlními díly a katastrem – mapa zdarma, bez přihlášení.
Celou sestavu geologických vrstev, včetně radonového indexu a geologické mapy 1 : 50 000, popisuje stránka Geologická mapa ČR online.
Propadliny a haldy na LiDARu
Registr říká, kde se kopalo. Stínovaný reliéf z leteckého laserového skenování (DMR 5G od ČÚZK) ukáže, co z toho zůstalo na povrchu, a to i v lese, kde se terénní tvary snadno přehlédnou. Haldy jsou na reliéfu vidět jako kupy a valy, propadliny a pinky jako prohlubně.
Registr ČGS u 1 667 poddolovaných území uvádí mezi projevy na povrchu propadliny, u dalších haldy, otevřená ústí nebo rýžoviště (dotaz na službu 19. října 2026). U části záznamů projevy vyplněné nejsou.
Praktický postup: dej LiDAR na jednu stranu jezdce a letecký snímek na druhou, poddolovaná území nech zapnutá na obou a ztlum jim průhlednost. Jak reliéf číst a co na něm klame, vysvětluje článek Jak číst LiDAR. Jak území vypadalo dřív, ukážou císařské otisky stabilního katastru z 19. století a letecké snímky z 50. let.
Dvě věci je dobré mít na paměti. Ne každá prohlubeň na reliéfu je po dolování. A naopak rovný terén díla v hloubce nevylučuje, protože ČGS sama upozorňuje, že díla pod poddolovaným územím leží v různých hloubkách.
Co poddolování znamená pro stavbu a koupi pozemku
Poddolované území je informace o tom, že pod povrchem mohou být důlní díla. Co z toho plyne pro konkrétní stavbu, rozhoduje projekt a průzkum, ne mapa.
Navrhování staveb na poddolovaném území upravuje podle ČGS norma ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území. Metodická pomůcka České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě (ČKAIT) MP 1.5.6 Stavby na poddolovaném území k tomu uvádí:
- výchozím podkladem pro návrh zajištění stavby je podle ČSN 73 0039 geotechnický průzkum, který vedle běžného průzkumu podzákladí předpovídá i změny podloží vlivem poddolování,
- u staveb v chráněném ložiskovém území stanoví předpokládané povrchové projevy hlubinného dobývání ložiska (báňské podmínky) místně příslušný obvodní báňský úřad,
- staveniště se podle druhu a intenzity přetvoření terénu řadí do pěti skupin a podle skupiny se volí způsob zajištění stavby.
Pro kupujícího z toho plyne rozumný postup:
- Před koupí si pozemek zkontroluj na mapě poddolovaných území a důlních děl.
- Pokud do plochy zasahuje, podívej se v aplikaci ČGS na surovinu, projevy na povrchu a věrohodnost údajů.
- Zeptej se na stavebním úřadě nebo úřadě územního plánování, s jakými údaji o území počítají.
- Před návrhem stavby přizvi projektanta a geotechnika; mapa průzkum nenahradí.
Kde je poddolovaných území nejvíc
Podle dotazu na službu ČGS z 19. října 2026 má nejvíc evidovaných poddolovaných území okres Chomutov (254), dále Příbram (227), Tachov (216), Cheb (209) a Havlíčkův Brod (204). Podle suroviny převažují železné rudy, uvedené u 1 551 území, dále polymetalické rudy (1 103), radioaktivní suroviny (568), hnědé uhlí (506), zlatonosná ruda (456) a černé uhlí (329). Počítají se všechna území, u nichž je surovina uvedená, i mezi více surovinami.
Několik příkladů z registru:
- Příbramsko – 227 území, největší z nich Příbram-Bohutín-Březové Hory s radioaktivními surovinami a polymetalickými rudami.
- Kutnohorsko – 85 území, mezi největšími Kutná Hora-město, Sedlec u Kutné Hory-Turkaňk a Kutná Hora-Žižkov, kde se dobývaly polymetalické a měděné rudy.
- Kladensko – 57 území, největší Kladno, Srby u Tuchlovic a Libušín; u všech tří registr uvádí černé uhlí.
- Ostravsko a Karvinsko – v okrese Karviná 20 a v okrese Ostrava-město 11 území; u největších z nich registr uvádí černé uhlí.
Počet ale neříká, jak velká plocha je poddolovaná. Podle našeho výpočtu z polygonů služby ČGS mají území v okrese Karviná dohromady zhruba 93 km², na Kladensku zhruba 110 km² a na Příbramsku zhruba 57 km², ač je jich tam víc než desetkrát víc než na Karvinsku.
Sběratelům minerálů, které poddolovaná území zajímají kvůli haldám, se hodí mapa pro mineralogy a článek Naleziště minerálů v ČR. Co se na haldách smí a co ne, shrnuje Kde se smí sbírat minerály.
Bezpečnost a oznámení starého důlního díla
Do štol, šachet a propadlin se nevstupuje. Staré dílo se může kdykoli zřítit a vzduch v něm může být nedýchatelný. Totéž platí pro okraje čerstvých propadů.
Kdo zjistí staré důlní dílo nebo jeho účinky na povrch, například nový propad, má to podle § 35 odst. 5 horního zákona bezodkladně oznámit ministerstvu životního prostředí. Podle ČGS je oznamovací povinnost všeobecná, tedy platí pro kohokoli, a oznámit lze e-mailem nebo písemně, postup popisuje stránka ČGS o důlních dílech. ČGS má na oznámení i aplikaci, ta ale chce přihlášení. Oznámení se zapisují do registru a ČGS je pak šetří. Díla, která ohrožují zákonem chráněný obecný zájem, ministerstvo v nezbytném rozsahu zajistí nebo zlikviduje (§ 35 odst. 6).
Co mapa neřekne
- Plocha není přesná hranice rizika. Poddolované území je obálka kolem známých nebo předpokládaných děl a jeho části poddolované být nemusí. U záznamu je uvedená přesnost a věrohodnost údajů.
- Registr není uzavřený. Stará díla se stále nacházejí a oznamují; registr oznámení měl podle ČGS v roce 2023 přes 3 000 záznamů. Prázdné místo v mapě proto neznamená jistotu.
- Měřítko. Důlní díla se kreslí až po přiblížení a v pohledu na celou republiku nejsou vidět.
- Nenahrazuje průzkum ani úřady. Pro stavbu rozhoduje geotechnický průzkum a podklady úřadů, ne obrázek v mapě. eArcheo vrstvy zobrazuje tak, jak je služba ČGS vrací.
Časté otázky
Jak zjistit, jestli je pozemek poddolovaný?
Otevři mapovou aplikaci ČGS Důlní díla a poddolování nebo mapu eArcheo, v záložce Geologie zapni vrstvy Poddolovaná území a Důlní díla a k tomu katastr. Když plocha poddolovaného území zasahuje pozemek, je v registru ČGS. U konkrétní stavby to dál posoudí geotechnický průzkum.
Je mapa poddolovaných území zdarma?
Ano. Česká geologická služba zpřístupňuje své mapové aplikace a webové služby volně a bezplatně a registr poddolovaných území je jejich součástí. V eArcheo je vrstva Poddolovaná území také zdarma a mapa se otevře bez přihlášení.
Co dělat, když stavím v poddolovaném území?
Přizvat projektanta a geotechnika. Navrhování staveb na poddolovaném území upravuje norma ČSN 73 0039 a podle metodické pomůcky ČKAIT je výchozím podkladem pro návrh geotechnický průzkum. Pokud stavba leží v chráněném ložiskovém území, stanoví předpokládané projevy hlubinného dobývání na povrchu obvodní báňský úřad.
Jaký je rozdíl mezi poddolovaným územím a důlním dílem?
Poddolované území je plocha, pod kterou se prokazatelně nebo pravděpodobně hlubinně dobývalo. Důlní dílo je konkrétní objekt, například šachta, štola, jáma nebo propad, zakreslený v mapě jako bod. Obojí eviduje Česká geologická služba.
Komu oznámit propad nebo starou štolu?
Podle § 35 odst. 5 horního zákona ministerstvu životního prostředí. Česká geologická služba přijímá oznámení starých důlních děl e-mailem nebo písemně. Do díla ani k okraji propadu nevstupuj.
Zdroje
- Důlní díla a poddolování, Česká geologická služba – definice, historie registru, oznamování, ČSN 73 0039
- Mapová aplikace Důlní díla a poddolování, ČGS
- Poskytování dat, ČGS – bezplatný přístup přes aplikace a služby
- Mapová služba Poddolovaná území, ČGS – počty, okresy, suroviny a projevy (dotaz 19. 10. 2026)
- Mapová služba Důlní díla, ČGS – počet důlních děl (dotaz 19. 10. 2026)
- Zákon č. 44/1988 Sb., horní zákon, § 35
- MP 1.5.6 Stavby na poddolovaném území, ČKAIT