Kmeny, které rostly před zhruba třemi sty miliony let, a přesto na nich vidíte letokruhy. Dřevo v nich postupně nahradil křemen. Podkrkonoší k nim patří mezi nejznámější místa v Evropě.

Jak zkamenělé dřevo vzniká

Aby dřevo zkamenělo, musí se stát několik věcí za sebou a ve správném pořadí:

Rychle zmizet pod sedimentem. Kmen spadne do řeky nebo jezera a zasype ho písek, bahno nebo sopečný popel. Bez přístupu kyslíku se nerozloží.
Nasáknout roztoky. Podzemní voda bohatá na oxid křemičitý prosakuje dřevem.
Vyměnit hmotu. Oxid křemičitý se vysráží v buňkách a postupně nahradí organickou hmotu - často tak přesně, že se zachová i buněčná stavba.

Výsledek je kámen ve tvaru dřeva. Většinou jde o chalcedon, opál nebo křemen, barvený příměsemi - železo dává červenou, hnědou a žlutou, mangan černou.

Odborně se tomu říká silicifikace. Lidově a v obchodě se českému zkamenělému dřevu říká araukarity - podle podobnosti se dnešními araukáriemi, i když botanicky jde o širší skupinu dávných jehličnanů.

Jak zkamenělé dřevo poznat

Letokruhy a vlákna. Na příčném řezu nebo lomu jsou vidět letokruhy, na podélném vláknitá stavba dřeva. To je hlavní znak.
Tvrdost. Zkřemenělé dřevo škrábe sklo. Ocelový nůž na něm nezanechá stopu.
Hmotnost. Je těžké - kámen, ne dřevo.
Lom. Lasturnatý, s voskovým až sklovitým leskem.

Pozor na záměnu se zuhelnatělým dřevem, kterému se říká xylit. Najde se v hnědouhelných pánvích, dřevní strukturu má také, ale je lehké, měkké, dá se rýpnout nehtem a hoří. S křemenem nemá nic společného.

Kde se v Česku najde

Novopacko v Podkrkonoší je u nás nejznámější lokalita zkamenělého dřeva z prvohor. V Nové Pace je k vidění venkovní geologická expozice zkamenělých kmenů a jeden z nich, přes osm metrů dlouhý, se našel v padesátých letech při stavbě sportovního areálu.

Radvanice a Jestřebí hory mají lokalitu, které se dodnes říká zkamenělý les. Kdysi tu byla jedna z nejbohatších lokalit araukaritů v Evropě - v 19. století se však zkamenělé kmeny těžily tak bezohledně, že z nejbohatších nalezišť skoro nic nezbylo. Je to připomínka, proč jsou dnes sbírky pod ochranou.

Další lokality jsou například v okolí Líní u Plzně nebo Chrášťan.

Všechny mají společné to, že leží v horninách permokarbonu - období na přelomu prvohor, kdy byly v dnešních Čechách rozsáhlé pánve s řekami a jezery. Kde tyhle horniny vycházejí na povrch, ukáže geologická mapa.

Kolik zkamenělé dřevo stojí

Cenu tvoří barva, kresba, velikost, lokalita a úprava:

Leštěné plátky a řezy s výraznou kresbou a barvou jsou nejdražší, protože vyžadují práci a jsou nejhezčí.
Surové kusy jsou výrazně levnější, ale sběratelé je cení, pokud mají doloženou lokalitu.
Doložená česká lokalita zvedá cenu - kus „z Novopacka" je něco jiného než anonymní zkamenělé dřevo z dovozu.

Stejně jako u mincí platí, že rozhoduje realizovaná cena, ne inzerát. Postup, jak kus popsat a ocenit, je v článku Jak ocenit sbírku.

Smí se zkamenělé dřevo sbírat?

Povrchový sběr volně ležících kusů ručním nářadím je něco jiného než těžba. V chráněných územích se ale zasahovat nesmí, v lese se nesmí narušovat půdní kryt a na cizím pozemku je slušné i rozumné mít souhlas vlastníka. Přehled pravidel je v článku Kde se smí sbírat minerály a zkameněliny.

A pokud najdete celý kmen v terénu, nechte ho tam, kde je, a dejte vědět muzeu. Radvanice ukázaly, jak rychle se dá nejbohatší naleziště rozebrat.

Zaevidujte si nález

V eArcheo si kus vyfotíte, AI navrhne určení a vy si ho uložíte jako zkamenělinu do vlastní evidence - s lokalitou, fotkami a horninou, kterou na místě ukazuje geologická mapa. Vyzkoušet zdarma.