Trilobiti z Barrandienu, mlži a amoniti z české křídy, otisky přesliček z uhelných pánví. Česko je na zkameněliny nečekaně bohaté - a klíč k tomu, kde je hledat, je stáří hornin.

Proč zkameněliny nejsou všude

Zkameněliny se nacházejí jen v usazených horninách - ve vápencích, břidlicích, pískovcích, jílovcích. Tam, kde je žula nebo rula, je hledat nemá smysl, protože tyhle horniny vznikly z taveniny nebo přeměnou za vysokých teplot, které by jakékoli zbytky života zničily.

A každá usazená hornina má své stáří - a tedy i své živočichy a rostliny. Trilobity nenajdete ve vrstvách z křídy, amonity ne v karbonu. Proto je prvním krokem k hledání geologická mapa: ukáže, kde vycházejí na povrch vrstvy z období, které vás zajímá. Jak ji číst, rozebírá článek Geologická mapa ČR.

Barrandien: prvohorní moře mezi Prahou a Plzní

Nejslavnější česká paleontologická oblast leží mezi Prahou a Plzní a jmenuje se podle francouzského badatele Joachima Barranda, který tu v 19. století popsal tisíce druhů.

Horniny Barrandienu jsou prvohorní - usazeniny moře, které tu bylo před stovkami milionů let. Najdete v nich:

Trilobity - členovce s tělem rozděleným na tři laloky. Barrandien patří k nejlepším lokalitám trilobitů na světě.
Hlavonožce - rovné i stočené schránky, příbuzné dnešním loděnkám.
Graptolity - drobné kolonie, které na břidlici vypadají jako tužkou nakreslené pilky.
Lilijice - ostnokožce na stonku. Z rozpadlých stonků zbývají charakteristické kolečkovité články.
Ramenonožce a mlže.

Řada lokalit Barrandienu leží v CHKO Český kras a v přírodních rezervacích, kde se sbírat nesmí. Existují ale i veřejně přístupná místa, kde je rozumný sběr povolen - v Praze se jako příklad uvádí Lobolitová stráň a bývalý lom Mušlovka.

Česká křídová pánev: druhohorní moře na severu

Na rozsáhlém území severních a východních Čech se ve druhohorách rozkládalo mělké moře. Po něm zůstaly pískovce, slínovce a opuky - a v nich:

Mlži a ústřice, často ve velkém množství.
Amoniti - spirálně stočené schránky hlavonožců. Křídoví amoniti patří k nejhezčím českým nálezům.
Ježovky, které se zachovávají jako celé kulovité schránky.
Žraločí zuby.

Opuka, ze které je postavena řada kostelů a zdí, je sama o sobě mořskou usazeninou - a zkameněliny se v ní občas objevují i ve zdivu.

Uhelné pánve: otisky pralesa

Kladensko, Radnicko a Plzeňsko mají uhelné sloje z karbonu - a v horninách nad nimi a mezi nimi otisky rostlin z tehdejších bažinných pralesů:

Přesličky a plavuně - včetně stromových, které dorůstaly výšky dnešních stromů.
Kapradiny a rostliny, které jim byly podobné.

Tyhle nálezy jsou nejčastěji na haldách starých dolů, kde leží vytěžená hlušina. Otisk rostliny se objeví, když se rozštípne kus břidlice podél vrstvy. Haldy a staré doly si zobrazíte v mapě jako vrstvu důlních děl.

Další místa

Moravský kras - devonské vápence s korály. Kras je chráněný a sběr v něm vyloučený.
Štramberk - jurský vápenec proslulý bohatstvím zkamenělin. Lomy jsou ale činné nebo chráněné.
Podkrkonoší - zkamenělé dřevo z permokarbonu.

Jak poznat, co držíte

Schránka nebo otisk? Schránka je trojrozměrná, otisk je jen tvar ve vrstvě. Obojí je zkamenělina.
Souměrnost. Živé organismy bývají souměrné - dvoustranně (trilobit, mlž) nebo paprsčitě (lilijice, ježovka). Hornina souměrná nebývá.
Opakující se vzor. Žebrování, segmenty, články. Pravidelnost, kterou kámen sám nevytvoří.

Pozor na pseudofosílie - útvary, které zkameněliny jen připomínají. Nejčastější jsou dendrity: stromečkovité kresby oxidů manganu na puklinách, které vypadají jako otisky rostlin, ale jsou to jen krystaly.

Co smíte a co ne

Zákon sběr zkamenělin přímo neupravuje, ale postihuje ničení chráněných lokalit a nepovolené zásahy do přírody. V praxi platí:

V národních přírodních rezervacích a dalších chráněných územích nesbírat a hlavně nic nevytloukat ze skal.
V lomech jen se souhlasem majitele nebo provozovatele.
Na veřejně přístupných lokalitách je rozumný sběr volně ležících kusů obvykle v pořádku.
Významný nález - celý trilobit, neznámý druh, velká deska - patří nabídnout muzeu. Vědecky je cenný hlavně s přesnou lokalitou.

Podrobný přehled je v článku Kde se smí sbírat minerály a zkameněliny.

Zaevidujte si nález

Zkamenělina bez lokality je pro sbírku i pro vědu poloviční. V eArcheo si nález vyfotíte, AI navrhne určení a uložíte si ho s polohou, horninou a vrstvou, ze které pochází. Jak evidenci vést, popisuje článek Evidence sbírky minerálů. Mapové vrstvy pro hledače zkamenělin najdete na stránce pro paleontology.