Trilobiti z Barrandienu, mlži a amoniti z české křídy, otisky přesliček z uhelných pánví. Česko je na zkameněliny nečekaně bohaté – a klíč k tomu, kde je hledat, je stáří hornin.
Proč zkameněliny nejsou všude
Zkameněliny se nacházejí jen v usazených horninách – ve vápencích, břidlicích, pískovcích, jílovcích. Tam, kde je žula nebo rula, je hledat nemá smysl, protože tyhle horniny vznikly z taveniny nebo přeměnou za vysokých teplot, které by jakékoli zbytky života zničily.
A každá usazená hornina má své stáří – a tedy i své živočichy a rostliny. Trilobity nenajdeš ve vrstvách z křídy, amonity ne v karbonu. Proto je prvním krokem k hledání geologická mapa: ukáže, kde vycházejí na povrch vrstvy z období, které tě zajímá. Jak ji číst, rozebírá článek Jak číst geologickou mapu.
Barrandien: prvohorní moře mezi Prahou a Plzní
Nejslavnější česká paleontologická oblast leží mezi Prahou a Plzní a jmenuje se podle francouzského badatele Joachima Barranda, který tu v 19. století popsal tisíce druhů.
Horniny Barrandienu jsou prvohorní – usazeniny moře, které tu bylo před stovkami milionů let. Najdeš v nich:
- Trilobity – členovce s tělem rozděleným na tři laloky. Barrandien patří k nejlepším lokalitám trilobitů na světě.
- Hlavonožce – rovné i stočené schránky, příbuzné dnešním loděnkám.
- Graptolity – drobné kolonie, které na břidlici vypadají jako tužkou nakreslené pilky.
- Lilijice – ostnokožce na stonku. Z rozpadlých stonků zbývají charakteristické kolečkovité články.
- Ramenonožce a mlže.
Řada lokalit Barrandienu leží v CHKO Český kras a v přírodních rezervacích, kde se sbírat nesmí. Existují ale i veřejně přístupná místa, kde je rozumný sběr povolen – v Praze se jako příklad uvádí Lobolitová stráň a bývalý lom Mušlovka.
Česká křídová pánev: druhohorní moře na severu
Na rozsáhlém území severních a východních Čech se ve druhohorách rozkládalo mělké moře. Po něm zůstaly pískovce, slínovce a opuky – a v nich:
- Mlži a ústřice, často ve velkém množství.
- Amoniti – spirálně stočené schránky hlavonožců. Křídoví amoniti patří k nejhezčím českým nálezům.
- Ježovky, které se zachovávají jako celé kulovité schránky.
- Žraločí zuby.
Opuka, ze které je postavena řada kostelů a zdí, je sama o sobě mořskou usazeninou – a zkameněliny se v ní občas objevují i ve zdivu.
Uhelné pánve: otisky pralesa
Kladensko, Radnicko a Plzeňsko mají uhelné sloje z karbonu – a v horninách nad nimi a mezi nimi otisky rostlin z tehdejších bažinných pralesů:
- Přesličky a plavuně – včetně stromových, které dorůstaly výšky dnešních stromů.
- Kapradiny a rostliny, které jim byly podobné.
Tyhle nálezy jsou nejčastěji na haldách starých dolů, kde leží vytěžená hlušina. Otisk rostliny se objeví, když se rozštípne kus břidlice podél vrstvy. Haldy a staré doly si zobrazíš v mapě jako vrstvu důlních děl.
Další místa
- Moravský kras – devonské vápence s korály. Kras je chráněný a sběr v něm vyloučený.
- Štramberk – jurský vápenec proslulý bohatstvím zkamenělin. Lomy jsou ale činné nebo chráněné.
- Podkrkonoší – zkamenělé dřevo z permokarbonu.
Jak poznat, co držíš
- Schránka nebo otisk? Schránka je trojrozměrná, otisk je jen tvar ve vrstvě. Obojí je zkamenělina.
- Souměrnost. Živé organismy bývají souměrné – dvoustranně (trilobit, mlž) nebo paprsčitě (lilijice, ježovka). Hornina souměrná nebývá.
- Opakující se vzor. Žebrování, segmenty, články. Pravidelnost, kterou kámen sám nevytvoří.
Pozor na pseudofosílie – útvary, které zkameněliny jen připomínají. Nejčastější jsou dendrity: stromečkovité kresby oxidů manganu na puklinách, které vypadají jako otisky rostlin, ale jsou to jen krystaly.
Co smíš a co ne
Zákon sběr zkamenělin přímo neupravuje, ale postihuje ničení chráněných lokalit a nepovolené zásahy do přírody. V praxi platí:
- V národních přírodních rezervacích a dalších chráněných územích nesbírat a hlavně nic nevytloukat ze skal.
- V lomech jen se souhlasem majitele nebo provozovatele.
- Na veřejně přístupných lokalitách je rozumný sběr volně ležících kusů obvykle v pořádku.
- Významný nález – celý trilobit, neznámý druh, velká deska – patří nabídnout muzeu. Vědecky je cenný hlavně s přesnou lokalitou.
Podrobný přehled je v článku Kde se smí sbírat minerály a zkameněliny.
Zaeviduj si nález
Zkamenělina bez lokality je pro sbírku i pro vědu poloviční. V eArcheo si nález vyfotíš, AI navrhne určení a uložíš si ho s polohou, horninou a vrstvou, ze které pochází. Jak evidenci vést, popisuje článek Evidence sbírky minerálů. Mapové vrstvy pro hledače zkamenělin najdeš na stránce pro paleontology.