Sklon a orientace svahu

Stínovaný LiDAR ukáže tvar terénu, ale kolik stupňů má svah, z něj odhadneš jen okem. Vrstvy Sklon svahu a Orientace svahu to spočítají a obarví. Počítá je tvůj prohlížeč z výšek DMR 5G, náš server na tom nic nedělá, takže při prvním zobrazení oblasti chvíli trvá, než se barvy objeví.

Zapnutí

1. Otevři panel Vrstvy (viz Vrstvy) a v kategorii Průzkum zapni Sklon svahu nebo Orientace svahu.
2. Přibliž mapu. Obě vrstvy se kreslí od přiblížení, které ukáže stavový řádek jako Kreslí se až po přiblížení, a nejlépe vypadají nad podkladem LiDAR DMR5G: barvy leží přes stínovaný reliéf, takže vidíš tvar i sklon najednou.
3. Průhlednost nastavíš posuvníkem Viditelnost u vrstvy. Kolečko (i) u vrstvy otevře okno s popisem zdroje a omezení.

Vrstvy jsou jen pro Česko, výšky mimo ČR nemáme. Při největším přiblížení se obraz jen zvětšuje, protože víc detailu výšky neobsahují.

Sklon svahu

Barva říká, kolik stupňů svah má. Rovina je průhledná, aby prosvítal LiDAR. Čím tmavší barva, tím strmější svah.

Hranice 3° a 25° mají stejné jako panel Co je tady, který u bodu napíše „rovina“ a „strmý svah“. Ostatní hranice (7°, 15°, 35°) jsme zvolili my jako rozumné dělení, ne podle normy.

K čemu se hodí:

• Hledač a archeolog: terasy, úvozy, valy a hrany lomů se ukážou jako pruhy ostřejšího sklonu. Hradiště a hrady na ostrožnách mají rovnou plošinu a okolo ní strmý pás.
• Houbař a turista: vidíš, kde je cesta strmá a kde je pohodlná chůze, a kde bývá mimo stezku těžká chůze.
• Dronař: rovná průhledná místa jsou kandidáti na vzlet a přistání, strmé pásy ukazují, kde terén pod strojem rychle mění výšku. Neřeší to zákaz létání, viz vrstva Letová omezení.

Orientace svahu

Barva říká, na kterou stranu světa svah klesá: severně orientovaný svah je ten, který se dívá na sever. Je osm směrů po 45° od severu.

• Sever je tmavě modrý, jih červenooranžový, východ zelený a západ fialový; mezi nimi jsou barvy meziúhlů (severovýchod azurový, jihovýchod žlutý, jihozápad purpurový, severozápad modrý).
• Pod 3° sklonu se směr neurčuje a plochá místa jsou průhledná. Svah do 7° je jen naznačený, ať je vidět, že je skoro rovný.
• Jižní svahy bývají teplejší a sušší, severní chladnější a vlhčí. Je to obecná zkušenost a vrstva ji nedokazuje: neříká nic o počasí ani o tom, kde co roste.

Na hrubém terénu (skály, lomy, balvaniště) se směr střídá po metrech, mapa je tam pestrá a čitelná jen jako celek.

Proč se čísla liší od panelu Co je tady

Panel Co je tady počítá sklon ze tří výšek ve vzdálenosti 40 m od bodu, takže popisuje svah jako celek. Mapa počítá sklon z pixelu o straně zhruba tři metry při největším přiblížení (výchozí zdroj výšek), takže ukáže i hranu úvozu nebo zářezu. Na úvozu proto vyjde jiné číslo než v panelu. Žádné z nich není chyba: jde o jiné měřítko.

Meze

• Rovina je orientační. V rovině jemná mřížka vidí šum, brázdy a hrany polí, takže „rovina“ a „mírný svah“ se při přiblížení trochu liší. Od sklonu asi 5° výš jsou třídy při každém přiblížení stabilní.
• Pod určitým oddálením se vrstvy nekreslí. Při větším oddálení by pixel měl víc než 12 metrů a hrany úvozů a zářezů by zmizely.
• Surová výška není přesnější než zdroj. DMR 5G má mřížku 2 m a střední chybu výšky 18 cm v otevřeném terénu a 30 cm v lese. Dopad na sklon je nejvíc vidět v lese a na strmých hranách.
• Nejde o geologickou mapu ani o posudek stability svahu. Strmé třídy neříkají, že je svah nebezpečný, a rovina neříká, že je bezpečná.

Co vrstva používá a pod jakou licencí, najdeš na stránce Zdroje dat. Jak číst tvary v samotném stínovaném reliéfu, popisuje kapitola Jak číst LiDAR.