Obsah nápovědy

Tutoriály na zajímavých místech

Tutoriál

Černé jezero: ledovcový kar v LiDARu

Ověřeno

Otevřít v mapě
Na této stránce

Naučíš se číst tvar terénu ze zvýrazněného LiDARu a z vrstevnic a zkontrolovat ho jiným směrem světla. Místo je Černé jezero, největší jezero v Česku, pokud nepočítáme vodní plochy vzniklé s přispěním člověka. Je to karové jezero vyhloubené ledovcem během würmského zalednění; leží v 1 008 m n. m., má 18,47 ha a hloubku až 39,8 m. Nad jezerem se zvedá 320 m vysoká Jezerní stěna (Wikipedie↗). Mísu karu i strmý svah nad vodou v mapě uvidíš.

Co potřebuješ

  • Podklady: vlevo LiDAR zvýrazněný (na štítku LiDAR+), vpravo Topo mapa ČÚZK.
  • Vrstvy: Vrstevnice jen přes levou mapu a Názvy míst.
  • Slunce ze severozápadu (315°) ve výšce 25°, to je výchozí světlo.
  • Všechno nastaví tlačítko Otevřít na mapě u tohoto tutoriálu. Odkaz je stavěný pro telefon; na počítači přibliž mapu o jeden stupeň (kolečkem nebo tlačítkem +), ať vidíš stejný kus údolí.

Postup

1. Otevři místo

Otevři odkaz. Vlevo je zvýrazněný LiDAR s vrstevnicemi, vpravo topografická mapa s modrým jezerem; na telefonu jsou mapy pod sebou, LiDAR nahoře. Posuň jezdec přes jezero a porovnej obě strany.

Černé jezero: zvýrazněný LiDAR s vrstevnicemi proti topografické mapě
  1. Podklad levé mapy, LiDAR+ (na telefonu štítek horní mapy).
  2. Podklad pravé mapy, Topo (na telefonu štítek dolní mapy).
  3. Vrstva Vrstevnice: na počítači přepínač v Legendě, na telefonu položka v doku vlevo.

2. Najdi stěnu karu

Hladina jezera je v LiDARu šedá plocha bez jakékoli struktury. Na západní straně jezera se vrstevnice slévají v souvislý hnědý pruh: tak hustě jdou za sebou jen na velmi strmém svahu. Na topografické mapě vpravo je táž hladina modře a kolem ní cesty a značené trasy.

3. Přepni na běžný LiDAR a vypni vrstevnice

Klikni na podklad levé mapy (v liště dole tlačítko Levá, na telefonu štítek horní mapy). V Podkladech je otevřená kategorie Terén. Klikni na LiDAR DMR5G.

Podklady levé mapy, kategorie Terén
  1. LiDAR DMR5G: běžné stínování.
  2. LiDAR zvýrazněný: tatáž data s převýšeným stínováním, zvolený podklad má fajfku.

Pak vypni vrstevnice přepínačem v Legendě (na telefonu klepni v doku na Vrstevnice a vypni je v kartě vrstvy). Bez vrstevnic je stěna karu vidět jako tmavý pruh ve stínu, protože světlo ze severozápadu na svah obrácený k jezeru nedopadá.

4. Otoč Slunce na východ

Chyť Slunce v prstenci na mapě a přetáhni ho na pravou stranu, k písmenu V (na telefonu táhni prstem). Přesný směr ve stupních nastavíš v panelu světla, viz 3D terén a světlo LiDARu. Stejný stav otevře i odkaz se světlem z východu.

Běžný LiDAR se Sluncem z východu
  1. Slunce. Vedle něj je směr a výška světla: 90° (z východu) a 25° nad obzorem.

Svah na západ od jezera, dosud černý, se rozsvítí a skoro zmizí v jednolité světlé ploše. Černý je teď naopak svah u jihovýchodního břehu, odvrácený od nového světla. Každý směr světla tak ukáže jinou část karu.

Co hledat

  • Mísu karu: plochá hladina uprostřed a strmé svahy kolem.
  • Hustotu vrstevnic. Čím blíž u sebe jsou, tím je svah strmější.
  • Který svah je ve stínu a který na světle, když Slunce otočíš o 90° nebo o 180°.

Častá chyba

  • Číst hladinu jako terén. V LiDARu je jezero rovná šedá plocha; tvar dna ani hloubku z ní nevyčteš.
  • Věřit každému hrbolku ve zvýrazněném LiDARu. Převýšené stínování zesílí i šum v datech, nejvíc v lese a na vodní hladině.
  • Svítit přímo do svahu. Svah, na který Slunce svítí zpředu, je světlý a bez detailu; svah odvrácený od Slunce je černý. Tvary na něm uvidíš, až světlo otočíš do strany.

Zkus dál

Chybí tu něco? Napiš na ahoj@earcheo.cz