Rodokmen online a staré mapy: kde stál dům předků

Rodokmen online nebo z matrik ti dá jména, data a obec. Kde přesně stál dům předků, ukážou staré mapy: začni u dnešní adresy nebo parcely, polož přes ni mapu stabilního katastru nebo II. vojenského mapování a dohledej stejné stavení v roce 1840. Pokud dům zmizel, stínovaný reliéf z LiDARu často ještě ukáže, kde stál. V eArcheo to všechno uděláš v jedné mapě s jezdcem.

Rodopis obvykle končí u zápisu „usedlost č. p. 12 ve vsi X“. Tenhle návod je pro chvíli, kdy chceš vědět, kde to číslo popisné stálo, jak to tam vypadalo a co z toho zbylo dnes.

Krok 1: začni od toho, co víš dnes

Nejjistější bod je dnešní stav. Pokud rodina v domě bydlela ještě nedávno, znáš adresu. Pokud ne, z matrik a rodinných dokumentů obvykle znáš aspoň obec a číslo popisné.

Adresa nebo obec: v mapě eArcheo ji vyhledáš nahoře v hledání.
Parcela: v panelu Vrstvy v záložce Průzkum zapni Katastr. Hranice parcel se ukážou při velkém přiblížení. Údaje o konkrétní parcele najdeš v oficiální aplikaci Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK.
Jen číslo popisné ze starého zápisu: obce se v minulosti přečíslovávaly, takže dnešní dům se stejným číslem nemusí být tentýž. Proto se vyplatí jít přes mapy z doby, kdy zápis vznikl.

Krok 2: stabilní katastr, mapa každého stavení kolem roku 1840

Nejpodrobnější starou mapou je stabilní katastr v měřítku 1 : 2 880. Zachytil každou budovu a každou parcelu, v Čechách zhruba v letech 1826 až 1843. Jak mapu číst, co znamenají barvy a čím se liší císařské otisky od indikačních skic, popisuje článek Stabilní katastr a císařské otisky.

Pro rodopis je podstatné tohle:

Indikační skici jsou pracovní verze map, do kterých se zapisovala čísla popisná a jména držitelů. Pro dohledání konkrétní usedlosti jsou proto cennější než čisté otisky.
Čísla parcel z roku 1840 často nejsou dnešní parcelní čísla. Při obnově katastrálního operátu se parcely přečíslovávaly, spoléhej proto na tvar a polohu, ne na čísla.
Kostel, náves, soutok a křižovatky se mění málo. Podle nich staré a dnešní mapy nejrychleji srovnáš.

Naskenované archiválie stabilního katastru, například císařské povinné otisky, zveřejňuje Ústřední archiv zeměměřictví a katastru v aplikaci Archiv ČÚZK. V eArcheo jsou císařské otisky usazené přímo nad dnešní mapou, zatím ale jen pro Jihočeský, Karlovarský a Moravskoslezský kraj: otevřít císařské otisky proti dnešnímu leteckému snímku – mapa zdarma, bez přihlášení.

Krok 3: vojenská mapování, celá republika ve třech časech

Kde císařské otisky v eArcheo zatím nejsou, pomůže II. vojenské mapování z let 1836 až 1852. Má menší měřítko 1 : 28 800, takže jednotlivý dům je jen značka, ale kresba vychází z map stabilního katastru a na dnešní krajinu sedí dobře. Ukáže, jestli u čísla popisného stálo stavení na návsi, na samotě nebo u mlýna.

III. vojenské mapování (na našem území 1874 až 1880) zachytí stav o generaci později a I. vojenské mapování (1764 až 1768) nejstarší dobu, poloha je na něm ale jen orientační. V čem se mapování liší a jak přesně sedí, shrnuje stránka I., II. a III. vojenské mapování.

Krok 4: porovnej se dneškem v jedné mapě

Samotná stará mapa nestačí, užitečná je teprve položená na dnešek. V eArcheo:

Vyhledej obec nebo adresu a přibliž se na střed vsi.
V Podkladech dej na jednu stranu II. vojenské mapování (nebo císařské otisky, pokud je kraj má) a na druhou ortofoto, tedy dnešní letecký snímek.
Zapni vrstvu Katastr, ať vidíš dnešní hranice parcel přes obě mapy.
Tahej jezdcem mezi oběma polovinami. Stavení, cesta nebo rybník, které zůstaly, na sebe navážou. Co zmizelo, uvidíš jen na staré mapě.

Otevřít II. vojenské mapování proti dnešnímu leteckému snímku s katastrem – mapa zdarma, bez přihlášení.

Všechny staré mapy, které eArcheo umí, včetně Müllerových map a snímků z 50. let, jsou na stránce Historické mapy ČR v jedné mapě. Snímky z 50. let se hodí, když chceš vidět, jak usedlost vypadala ještě před kolektivizací nebo před zbouráním.

Krok 5: dům zmizel? Podívej se na LiDAR

Když na místě usedlosti stojí les, louka nebo nová zástavba, pomůže stínovaný reliéf z leteckého laserového skenování (DMR 5G od ČÚZK). Reliéf ukazuje tvar terénu i pod stromy a stará stavení v něm často nechala stopu:

obdélné plošiny a terénní hrany v místě, kde stál dům,
zahloubené sklepy jako pravidelné jámy,
terasy a kamenné snosy na svažitých zahradách a políčkách,
úvozové cesty, které k usedlosti vedly a dnes nikam nevedou.

Postup je stejný jako v kroku 4, jen na druhou stranu jezdce dáš místo ortofota LiDAR. Když na staré mapě stojí dům a na reliéfu je na stejném místě pravidelná plošina, máš velmi dobrou stopu. Jak reliéf číst a co na něm klame, vysvětluje článek Jak číst LiDAR, zaniklým vsím celkově se věnuje článek Zaniklé obce a vesnice.

Okolí Karlštejna ve stínovaném reliéfu z LiDARu: tvar terénu je vidět i pod lesem. Zdroj: ČÚZK (DMR 5G)

Zaniklá usedlost je soukromý nebo cizí pozemek a některá místa jsou evidovaná jako území s archeologickými nálezy. Dívat se a fotografovat můžeš, kopat ne. Co platí pro nálezy, shrnuje článek Nálezné a hlášení nálezu.

Kde mapy doplnit archivními prameny

Mapa řekne kde, prameny řeknou kdo a kdy. Dva hlavní zdroje:

Matriky. Podle § 23 zákona o matrikách (č. 301/2000 Sb.) zůstávají matriční knihy u matričního úřadu po posledním zápisu 100 let (kniha narození), respektive 75 let (knihy manželství, partnerství a úmrtí). Potom se matriční knihy předají příslušnému státnímu oblastnímu archivu (§ 23 odst. 2). Pražské matriky má Archiv hlavního města Prahy. Starší matriky tedy hledej v archivu podle regionu. Seznam státních oblastních a zemských archivů s odkazy na jejich weby vede ministerstvo vnitra. Archivy zpřístupňují digitalizované kopie ve vlastních aplikacích, například Moravský zemský archiv má matriky v aplikaci ActaPublica.

Pozemkové knihy. Starší pozemkové knihy nejsou součástí dnešního katastru. Podle portálu veřejné správy je mají v úschově katastrální úřady, veřejně přístupné nejsou a nahlížet do nich nelze. Katastrální úřad z nich ale na žádost vyhotoví výpis, opis nebo kopii, pokud to dovoluje jejich technický stav. Do žádosti patří obec, katastrální území a číslo parcely nebo číslo popisné. Právě ty ti pomůže dohledat postup z kroků 1 až 3.

Časté otázky

Jak zjistit, kde stál dům předků?

Vyjdi z obce a čísla popisného z matriky nebo z dnešní adresy. Polož na dnešní letecký snímek mapu stabilního katastru nebo II. vojenského mapování a najdi stejné stavení podle kostela, návsi a cest. Pokud dům zmizel, podívej se na stejné místo ve stínovaném reliéfu z LiDARu.

Kde najdu staré mapy své obce zdarma?

Naskenované mapy stabilního katastru zveřejňuje Ústřední archiv zeměměřictví a katastru v aplikaci Archiv ČÚZK. V eArcheo jsou zdarma a bez přihlášení všechna tři vojenská mapování pro celou republiku a císařské otisky pro Jihočeský, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

Kde jsou uložené staré matriky?

Podle § 23 zákona o matrikách zůstává kniha narození u matričního úřadu 100 let po posledním zápisu, knihy manželství a úmrtí 75 let. Potom se matriční knihy předají příslušnému státnímu oblastnímu archivu (§ 23 odst. 2). Pražské matriky má Archiv hlavního města Prahy.

Sedí čísla parcel ze stabilního katastru na dnešní katastr?

Často ne. Při obnově katastrálního operátu se parcely přečíslovávaly, číslo i tvar se proto mohly změnit. Spoléhej na polohu a tvar stavení, ne na čísla.

Pozná se na LiDARu, kde stál zbořený dům?

Často ano. Po domech zůstávají obdélné plošiny, terénní hrany a zahloubené sklepy, které reliéf ukáže i v lese. Jistotu dává teprve souhlas s historickou mapou, protože podobné tvary může nechat i jiná činnost.

Zdroje

Stránky otevřeny 2. 11. 2026.

Víc k tématuHistorické mapy ČR v jedné mapě →