Meteority v Česku: mapa pádů a kde hledat úlomky

Meteoritical Bulletin Database, světový katalog meteoritů, vede z Česka 27 uznaných meteoritů a ze Slovenska 9. U šesti pádů (Příbram, Benešov, Morávka, Košice, Žďár nad Sázavou a Hradec Králové) odborníci z fotografií a videa bolidu spočítali dráhu a z ní místo, kam úlomky dopadly. V mapě eArcheo jsou české i slovenské meteority včetně těchto dopadových polí. U Žďáru nad Sázavou pořád leží v polích hlavní kus kolem 1,3 kg.

Bolid je mimořádně jasný meteor. Většinou shoří celý, ale někdy z něj na zem dopadnou kameny. Česko má v jejich hledání výsadní postavení: první meteorit s vypočtenou dráhou na světě spadl u Příbrami.

Otevřít interaktivní mapu

Otevřít meteority v mapě – mapa zdarma, bez přihlášení.

Meteor, bolid, meteorit: co je co

• Meteor je světelná stopa na obloze, „padající hvězda“. Běžné meteory podle přednášky Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu AV ČR způsobují tělíska o rozměrech několika milimetrů.
• Bolid je velmi jasný meteor. Jasné a pomalé bolidy, svítivé jako Měsíc v úplňku, vytvoří tělesa velká desítky centimetrů.
• Meteorit je kámen nebo kus železa, který let atmosférou přežil a dopadl na zem.

Jak poznat, že kámen v ruce je opravdu meteorit, a ne struska, rozebírá článek Meteorit: jak vypadá a jak ho poznat.

Příběhy pádů

Přehrát historii pádů v mapě

Přehrát historii pádů v mapě – mapa zdarma, bez přihlášení.

Příbram 1959: první meteorit s rodokmenem

Bolid ze 7. dubna 1959 vyfotografovaly dvě stanice. Z dvojice snímků se poprvé na světě spočítala dráha meteoritu, a z ní i místo dopadu. Našly se kameny u Luhů, Velké, Hojšína a Dražkova, největší z nich, Luhy, vážil 4,48 kg. Kámen z Hojšína ležel jen 12 metrů od průmětu dráhy, který astronomové vytyčili předem. Hlavní těleso se nikdy nenašlo, odhady jeho hmotnosti jsou 13 až 150 kg.

Benešov: nález dvacet let po pádu

Bolid ze 7. května 1991 zachytila bolidová síť, kameny se ale tehdy nenašly. Po novém přepočtu dráhy je hledači s detektory kovů našli v dubnu 2011 a 2012: čtyři kousky, dohromady 11,6 gramu. Pole bylo mezitím asi dvacetkrát zoráno. Kameny patří ke dvěma různým typům meteoritů, i když přiletěly v jednom tělese.

Morávka 2000: kámen metr od dvou dívek

Denní bolid nad Beskydy natočily tři kamery. Jeden kámen prolétl smrkem, ulomil větev a dopadl metr od dvou dívek, ještě byl mírně teplý. Jedna rodina měla meteorit skoro tři roky doma a nikomu to neřekla. Podle výpočtu dopadlo asi 100 kg, našlo se 1,4 kg v šesti kusech.

Košice 2010: dráha z bezpečnostních kamer

Kamery bolidové sítě byly v mracích, dráhu se podařilo spočítat jen ze záznamů bezpečnostních kamer v Maďarsku. Severozápadně od Košic se v pásu asi 5 × 3 km našlo 218 kusů o celkové hmotnosti 11,3 kg. Největší kus (2,37 kg) soukromníci vyvezli do zahraničí, v roce 2012 se vrátil Univerzitě Komenského.

Žďár nad Sázavou 2014: hlavní kus pořád leží v polích

Bolid letěl 170 km za 9 sekund a zachytilo ho deset automatických kamer. Tři meteority o hmotnosti 87 g se našly přesně v předpovězené oblasti, bez detektoru, jen očima. Hlavní kus kolem 1,3 kg dosud nikdo nenašel.

Hradec Králové 2016: pád, který nikdo neviděl

Bolid letěl ve tři hodiny ráno při zatažené obloze a zachytily ho jen přístroje. Jediný kámen (134 g) našel soukromý hledač 30. července 2016 na poli po sklizni řepky, přesně v předpovězené oblasti. Ohlásil ho až po osmi měsících, protože se bál, že mu ho zabaví. Pádová oblast se kryje s bojištěm bitvy u Hradce Králové z roku 1866. Hlavní část nálezu (108,9 g) má Národní muzeum.

Starší pády

Z doby před kamerami jsou známé hlavně pády, které někdo viděl. Broumov z roku 1847 je podle Národního muzea třetí pozorovaný pád železného meteoritu na světě, celý kus vážící 17,23 kg je v Národním muzeu. Železo z Lokte (107 kg) se pojí s pověstí o „zakletém purkrabím“, revize v Meteoritical Bulletin ale nenašla doklad, že by jeho pád někdo viděl. Na Slovensku spadl nejmladší meteorit v roce 2022 u Pustých Úľan: kousek se našel do 100 metrů od linie, kterou předpověděl Astronomický ústav.

Proč po pádu nezůstane kráter

Meteoroid vletí do atmosféry rychlostí 11,2 až 73,5 km/s a v řídkém vzduchu se rozžhaví. Podle přehledu Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu AV ČR pak menší tělesa vzduch zabrzdí. Pod rychlostí kolem 3 km/s se přestanou odpařovat, bolid zhasne a zbytky padají z výšky pod 30 km volným pádem, několik minut. Tomu se říká temný let. Na zem pak dopadají rychlostí jen 10 až 100 metrů za sekundu.

Kámen o hmotnosti gramů nebo kilogramů proto udělá nanejvýš jamku v hlíně nebo zlomí větev, jako v Morávce. Kráter vyhloubí jen velké těleso, které atmosféra nestihne zabrzdit, jako planetka, po které zůstal kráter Ries a s ním i vltavíny.

Spustit 3D pád

Přehrát pád u Žďáru nad Sázavou v mapě – mapa zdarma, bez přihlášení.

Jak se z dráhy spočítá, kde hledat

Výpočet má tři kroky.

1. Světelná dráha. Když bolid zachytí aspoň dvě kamery z různých míst, dá se změřit, kde v atmosféře svítil, jak rychle letěl a pod jakým úhlem. U Žďáru nad Sázavou svítil od výšky 98,1 km do 24,7 km.
2. Temný let. Od konce svícení už kameny nejsou vidět a jejich další pád se dopočítává. Tahle část výpočtu je nejistější, proto se hledá v pásu, ne v bodě.
3. Hmotnost. Lehké kousky vzduch zabrzdí dřív, těžké doletí dál ve směru letu. Předpověď proto není jeden bod, ale protáhlý pás, ve kterém leží gramové kousky na začátku a kilogramové na konci. U Žďáru tak předpověď dává místa pro kusy od 1 gramu po 1,3 kg seřazená za sebou podél dráhy.

Pás bývá úzký a dlouhý. U Příbrami vycházel rozptyl napříč dráze 983 metrů a podél dráhy přes 8 km, u Benešova se větší kusy čekaly v pásu širokém 200 metrů.

Otevřít Kde hledat v mapě

Otevřít Kde hledat u Žďáru nad Sázavou v mapě – mapa zdarma, bez přihlášení.

V mapě je předpověď jen odhad podle publikovaného výpočtu, ne záruka. Část polí jsme odečetli z obrázků v odborných článcích, s přesností desítek až stovek metrů.

Viděl jsi bolid? Co dělat

Jestli jsi dnes nebo v noci viděl na obloze meteor jasnější než Venuše, nahlas ho Astronomickému ústavu AV ČR. Má na to formulář Hlášení bolidů. Nejdůležitější je přesný čas, ideálně na pět sekund, a k tomu:

• místo, odkud ses díval,
• kde na obloze bolid začal a skončil (světová strana, výška nad obzorem nebo směr k obci),
• jak dlouho svítil a jak byl jasný,
• jestli se rozpadal, nechal stopu nebo jsi slyšel zvuk.

Všechna pole vyplnit nemusíš. Jména a kontakty se ve veřejné databázi hlášení nezobrazují. Že má smysl hlásit, ukazuje bolid z 12. února 2026: skončil pádem meteoritů v Bavorsku, ale podle Astronomického ústavu mohly ojedinělé větší kusy doletět i na české území.

Našel jsi meteorit? Co dělat

1. Zapiš si přesné místo a čas nálezu a vyfoť kus na místě. U meteoritu je místo nálezu polovina jeho hodnoty.
2. Nemyj ho, nečisti a nepiluj. Astronomický ústav radí místo silného neodymového magnetu použít buzolu, magnet může vzorek pro výzkum poškodit.
3. Pošli fotky Astronomickému ústavu AV ČR. Na stránce Našli jste meteorit? chce ostré fotky z různých stran, rozměry, hmotnost, hustotu a jestli je kus magnetický. Kámen poštou neposílej. Když se meteorit z fotek vyloučit nedá, pokusí se domluvit prohlídku.

Nejčastější omyl je struska, za ní rudy. Fúzní kůru a další znaky popisuje článek Meteorit: jak vypadá a jak ho poznat.

Komu meteorit patří

V Česku zákon meteorit výslovně neupravuje. Hledat smíš jen se souhlasem vlastníka pozemku: podle občanského zákoníku je součástí pozemku i prostor pod povrchem a věc, která nikomu nepatří, si můžeš přivlastnit, jen když tomu nebrání zákon nebo právo jiného (§ 1045). Astronomický ústav v tiskové zprávě k Hradci Králové uvedl, že o nálezu rozhoduje nálezce. V národních parcích je sběr nerostů zakázaný a v lese se nesmí narušovat půdní kryt. Co platí v chráněných územích a lomech, shrnuje článek Kde se smí sbírat minerály.

Na Slovensku je meteorit nalezený na jeho území chráněný nerast. Nález se musí bezodkladně ohlásit okresnímu úřadu (odboru starostlivosti o životné prostredie). Když stát do tří měsíců neuplatní nárok, stane se vlastníkem nálezce, jinak má nálezce nárok na nálezné do 10 %. Za neohlášení hrozí pokuta 3 319,39 €.

Aby meteorit dostal oficiální jméno, musí jeho kus, takzvaný typový vzorek, zůstat ve vědecké instituci: 20 % hmotnosti nebo 20 gramů, podle toho, co je méně. Tenhle přehled sestavila redakce ze znění zákonů, není to právní rada.

Časté otázky

Kde v Česku dopadl meteorit?

Meteoritical Bulletin vede z Česka 27 uznaných meteoritů. Nejznámější pády s vypočtenou dráhou jsou Příbram 1959, Benešov 1991, Morávka 2000, Žďár nad Sázavou 2014 a Hradec Králové 2016, ze Slovenska Košice 2010. Body i dopadová pole ukazuje vrstva Meteority a vltavíny v mapě eArcheo.

Co dělat, když najdu meteorit?

Zapiš si místo a čas, kus nemyj ani nečisti a vyfoť ho. Fotky z různých stran s rozměry, hmotností a údajem, jestli je magnetický, pošli Astronomickému ústavu AV ČR. Na Slovensku je meteorit chráněný nerast a nález se musí ohlásit okresnímu úřadu.

Viděl jsem bolid, komu to nahlásit?

Astronomickému ústavu AV ČR přes formulář Hlášení bolidů na jeho webu. Nejdůležitější je přesný čas přeletu, dále místo pozorování, začátek a konec dráhy na obloze, doba trvání a jasnost. Vyplnit všechna pole není nutné.

Proč po dopadu meteoritu nezůstane kráter?

Menší tělesa atmosféra zabrzdí. Pod rychlostí kolem 3 km/s bolid zhasne a kameny padají volným pádem z výšky pod 30 km, na zem dopadají rychlostí 10 až 100 metrů za sekundu. Kráter vyhloubí jen velké těleso, které atmosféra nezabrzdí.

Leží někde v Česku meteorit, který se dosud nenašel?

Ano. U Žďáru nad Sázavou se z pádu v roce 2014 našly tři meteority o hmotnosti 87 gramů, hlavní kus kolem 1,3 kg ale dosud nikdo nenašel. Hlavní těleso příbramského pádu z roku 1959 se nenašlo také. Hledat se smí jen se souhlasem vlastníka pozemku.

Zdroje

Stránky otevřeny 3. 11. 2026. Data vrstvy a úplné citace: Meteoritical Bulletin Database a odborné články níže.

• Ceplecha, Z. (1961): Multiple fall of Příbram meteorites photographed. Bulletin of the Astronomical Institutes of Czechoslovakia 12, 21–47.
• Spurný, P. a kol. (2014): Reanalysis of the Benešov bolide and recovery of polymict breccia meteorites. Astronomy & Astrophysics 570, A39.
• Borovička, J. a kol. (2003): The Morávka meteorite fall. Meteoritics & Planetary Science 38, 975–987 a 1023–1043.
• Borovička, J. a kol. (2013): The Košice meteorite fall. Meteoritics & Planetary Science 48, 1757–1779; Tóth, J. a kol. (2015), MAPS 50, 853–863.
• Spurný, P., Borovička, J., Shrbený, L. (2020): The Žďár nad Sázavou meteorite fall. Meteoritics & Planetary Science 55, 376–401.
• Velebil, D., Spurný, P. (2019): Journal of the National Museum (Prague), Natural History Series 188, 153–156; Meteoritical Bulletin 104 a 106.
• Borovička, J.: Poslové z vesmíru, meteory a meteority (přednáška, AsÚ AV ČR, 2018)
• Hlášení bolidů, Astronomický ústav AV ČR
• Našli jste meteorit?, Astronomický ústav AV ČR
• Bolid 12. 2. 2026, Astronomický ústav AV ČR
• Sbírka meteoritů, Národní muzeum
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; zákon č. 543/2002 Z. z. a vyhláška 170/2021 Z. z.
• Guidelines for Meteorite Nomenclature, Meteoritical Society