Většina drobných v peněžence má cenu přesně takovou, jaká je na nich napsaná. Pár ražeb ale platí za výjimku – a jedna desetikoruna z roku 1993 se draží za statisíce.
Desetikoruna 1993 „malé Kč" je nejcennější česká oběhová mince
Nevznikla omylem. Když se v roce 1993 rozjížděla ražba nových českých korun, část zakázky dostala mincovna v Hamburku. Ta vyrobila zkušební sérii desetikorun v nákladu zhruba tisíc kusů – a ty se dostaly mezi lidi.
Od běžné desetikoruny se liší jedinou věcí: velikostí písmen „Kč" na rubu. U vzácné varianty jsou písmena menší a subtilnější. Jejich horní části se oddělovací linky jen dotýkají, místo aby ji výrazně přesahovaly. Průměr, hmotnost i materiál jsou u obou stejné – rozdíl je opravdu jen v tom nápisu.
Katalogová cena kusu v zachovalosti 0/0 se pohybuje kolem 200 000 Kč. V roce 2016 se jedna vydražila za 150 000 Kč.
Než začneš probírat prasátko: naprostá většina desetikorun z roku 1993 je běžná ražba a má hodnotu deseti korun. Varianta „malé Kč" je cenná právě proto, že jich je tisíc z mnoha milionů.
Dvacetikoruny: ročníky a pamětní varianty
U dvacetikorun rozhoduje ročník. Sběratelsky zajímavé jsou ražby z let 1994, 1995 a 1996 – vyšlo jich znatelně méně než v jiných letech.
Zvláštní kapitolou je rok 2018, kdy Česká národní banka vydala tři varianty dvacetikoruny ke stému výročí republiky, každou v nákladu 200 000 kusů. Do běžného oběhu nešly, lidé si je vyměňovali přímo na pracovištích ČNB. V peněžence je tedy nepotkáš náhodou.
Co vlastně dělá minci cennou
Platí to napříč numismatikou, ne jen u českých korun:
- Náklad. Kolik kusů se vyrazilo. Tisíc kusů je vzácnost, deset milionů není.
- Varianta nebo chyboražba. Odlišný typ písma, posunutá ražba, jiná mincovní značka.
- Zachovalost. Mince v ražebním lesku má násobně vyšší cenu než stejná mince po dvaceti letech v oběhu. Proto se sběratelské mince nečistí – viz samostatný návod o čištění mincí.
- Poptávka. Vzácnost sama o sobě nestačí, musí o minci někdo stát.
Jak zjistit, co doma máš
- Náklady oběhových mincí zveřejňuje Česká národní banka – je to primární zdroj, ne diskusní fórum.
- Katalogy českých a československých mincí uvádějí varianty a orientační ceny podle zachovalosti.
- Aukční archivy ukazují, za kolik se mince skutečně prodala. To je něco jiného než částka, za kterou ji někdo inzeruje.
Rozdíl mezi „nabízeno za" a „prodáno za" bývá zásadní. Inzerát není ceník. Celý postup ocenění včetně stupnice zachovalosti je v článku Jak ocenit sbírku mincí.
Nejčastější omyly
- Stará neznamená cenná. Rakousko-uherský haléř z konce 19. století je běžný nález a stojí korunu dvě.
- Poškozená mince cenu nezíská. Vyleštěná, provrtaná nebo obroušená mince ztrácí sběratelskou hodnotu, i kdyby šlo o vzácný ročník.
- Duplikát v horším stavu nemá poloviční cenu. U vzácných ražeb rozhoduje stav mnohem víc než u běžných.
Máš nález z terénu?
Pokud mince nepochází z peněženky, ale ze země, platí pro ni jiná pravidla. Archeologický nález má ohlašovací povinnost a čištěním se dá nenávratně zničit informace i hodnota – podrobně v článku Nálezné a hlášení nálezu.
Nevíš, co držíš v ruce?
V eArcheo minci vyfotíš a AI ji určí – typ, ražbu, katalogová čísla i stav. Nález si pak uložíš do vlastní evidence sbírky mincí s fotkami a poznámkami. Určit minci z fotky – mapa zdarma, účet až k uložení nálezu.