Šel si jen pro žížaly na návnadu. Místo toho našel měděný kotlík plný stříbrných mincí a šperků. Nález u letního domu nedaleko Stockholmu patří k největším středověkým stříbrným pokladům ve Švédsku.
Poklad v měděném kotlíku
Nález se odehrál u letního domu v oblasti nedaleko Stockholmu. Rybář při hledání návnady narazil na zkorodovaný měděný kotlík, který se při odkrytí začal rozpadat. Uvnitř ale byl:
- hutný „balík" stříbrných mincí,
- stříbrné prsteny a přívěsky,
- další drobné šperky a části výzdoby.
Celková hmotnost pokladu je kolem 6 kg. Podle vyjádření stockholmské krajské správy může jít o jeden z největších stříbrných pokladů z raného středověku, jaký byl ve Švédsku dosud nalezen.
Rybář postupoval správně – nález nahlásil úřadům a umožnil archeologům provést systematický výzkum. Podle švédských zákonů nyní může dostat nálezné, jehož výše závisí na historické a materiální hodnotě depotu. V Česku platí jiná pravidla – shrnuje je článek Nálezné a hlášení nálezu.
Mince krále Knuta Erikssona a biskupské ražby
První analýzy mincí ukazují, že většina pochází z 12. století. Mnohé nesou latinský nápis KANUTUS, odkazující na švédského krále Knut Erikssona, který vládl zhruba mezi lety 1172–1195. Jeho vláda je spojena s:
- rozvojem psané administrativy,
- obnovou královské mincovní výroby po dvacetileté pauze,
- relativně stabilním obdobím (Knut zemřel přirozenou smrtí, což u tehdejších švédských králů nebylo pravidlem).
Kromě královských mincí se v kotlíku objevily i vzácnější biskupské mince. Ty mívají motiv:
- biskupa s berlí (crozier),
- často také kostel či jiný sakrální symbol.
Jejich přítomnost naznačuje, že v tehdejším Švédsku měli církevní hodnostáři významnou ekonomickou i politickou moc. Biskupové si mohli razit vlastní mince, vyjednávat s králem a vstupovat do širších mocenských vztahů.
Proč byl stříbrný poklad ukrytý
Na otázku „proč to někdo zakopal" zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Nejčastější hypotézy:
- ukrytí majetku v době nejistoty – konec 12. století přinesl mocenské konflikty i expanzi švédské moci do Finska,
- rodinná rezerva – soukromý majetek uložený v době krizí nebo hrozícího konfliktu,
- majetek instituce – kombinace královských a biskupských mincí může naznačovat i církevní nebo lokální „pokladnu".
Jisté je, že se pro středověký stříbrný poklad nikdo nevrátil. Kotlík zůstal v zemi stát za stromy, les se změnil, krajina se přetvořila – a až o mnoho staletí později ho náhodou odhalil člověk, který původně chtěl jen chytat ryby.
Středověký stříbrný poklad v širším kontextu
Švédský nález hezky zapadá do „mapy" evropských depotů mincí:
- v Galii se nacházejí obrovské římské depoty mincí,
- na aukcích se prodávají vzácné historické zlaté mince za stovky tisíc dolarů.
Příběh středověkého stříbrného pokladu ze Švédska připomíná, že pod povrchem krajiny zůstávají stále uložené kapitoly historie, které čekají na svůj objev – někdy pod motykou archeologa, jindy pod lopatkou člověka, který šel původně jen „na žížaly".
Než začneš nález čistit, přečti si proč se to nedělá. Sbírku si pak můžeš vést v eArcheo s fotkami a určením. Určit minci z fotky – mapa zdarma, účet až k uložení nálezu.
Zdroje
- American Numismatic Society – numismatická společnost